Rakousko, a jak to bylo dál

Dále už bylo vše lepší, penízky začaly přibývat, v létě tři týdny dovolené, kterou jsme strávili v ČR, po ní zase trochu strach, zda jsem z němčiny všechno opět nezapomněla, ale bylo to v pořádku. Nedlouho nato jsme zjistili, že jsme si z dovolené přivezli ještě jedno malé překvapení, ze kterého se vyklubala nádherná dceruška.

Díky malé jsem měla již v těhotenství možnost zjistit, jak to tu vypadá s nemocnicemi. První trimestr jsem si tak kvalitně odzvracela, že jsem potřebovala infuzní terapii. Musím konstatovat, že podmínky pro sestry jsou tu ne lepší, ale MNOHEM LEPŠÍ! Ale pro vás, kteří se bojíte jehel a jste v roli pacienta, můžu prozradit, že české sestry umí mnohem lépe nabírat krev a napichovat kanyly.

Ovšem, kdo by čekal růžovou budoucnost a větu „Pokud neumřeli, žijí šťastně až do teď.“, šeredně by se mýlil. Život je život i v Rakousku, a i když se tu lidem dýchá lépe, nikdy není nic úplně růžové a vždy se objeví nějaká ta komplikace. Ale na druhou stranu, máme-li si vážit hezkého, musíme zažívat i ošklivé.

Ve chvíli, kdy jsem ležela v nemocnici pro zvracení, se šéfovi mého přítele doneslo, že si hledá novou práci. Roznášení letáků není žádné terno, stráví se při něm spousta času a hlavně nemáte absolutně stálý příjem. Jste placeni od kusu, a pokud přišlo málo letáků na roznos, nevydělali jste si ani 100 eur týdně. Do toho to děláte na živnost, takže sociální, zdravotní a daně kryjete z vlastního a při vyšších cenách, které tu jsou… Co vám z toho mála zbude? Ani nájem by se nepokryl. Dokud jsme byli dva a já vydělávala, dalo se to zvládnout, ale miminko bylo na cestě, mateřská ani tady není plat a bylo pro něj třeba najít normální práci.

Ovšem letákovému šéfovi (Slovák) se to samozřejmě nelíbilo a během dvou dnů nám bylo oznámeno, že přítel nemusí více chodit, že už ho nepotřebují.

Věřili jsme, že se práce objeví rychle. Bohužel to trvalo déle, než jsme mysleli.

Ani peníze z úřadu práce nebyly, protože v Rakousku pracoval jako živnostník a v tom případě je vše složitější. Pokud odpracujete jeden den v zaměstnaneckém poměru, máte ihned nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale i po necelém roce na živnosti jsme nedostali nic.

Bříško rostlo a my byli zoufalejší a zoufalejší.

Jednoho krásného dne jsem se v práci sesypala a rozbrečela před kolegou. Bavili jsme se, co se děje a on mi povídá, že právě jeho partnerka musela propustit údržbáře, protože pil. Je tam po něm volné místo, a ať se přítel poptá.

Práci dostal a je v ní moc spokojený. Šéfka je úžasná ženská, která nám vychází vstříc, kdykoli potřebujeme cokoli řešit (například kvůli dcerce) a já můžu být v klidu s dítětem doma.

Propuštění od letáků byla rána pod pás a přidělala nám hodně vrásek na čele, ale kdyby k němu nedošlo, neměl by teď přítel báječnou práci!

Vážně je všechno zlé k něčemu dobré!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10