Těžký život řidiče...

Najde se dost lidí, kteří si myslí, že práce řidiče je vlastně docela brnkačka. Sedíte si za volantem, v jedný ruce cigárko, v druhé volant. Sem tam si trochu zanadáváte na chodce nebo cyklisty a to je všechno. Dokonce se tomu říká sedavé zaměstnání (moje tchyně je na to specialistka). No, nevím, jak je to jinde, ale život řidiče pracujícího pro pivovar vážně vypadá trochu jinak...

V zákoníku práce (nebo na nějakém podobném místě, právník nejsem), existuje taková hezká formulka, že řidič pouze řídí a absolutně se nestará o vykládku zboží, kterou má na starosti pomocný personál. Hm..., ale v praxi to tedy vypadá malinko jinak. V supermarketech to ještě jde, ale takové miniobchůdky a hospůdky. Tam než byste se dočkali toho „pomocného personálu“, máte to sami vyložené asi tak desetkrát rychleji. Šest tun sudů z korby, pět palet prázdných obalů nazpět. Jen to lítá... a svaly rostou. Ovšem únava jakbysmet. A to se ani nebavím o tom, jak moc velký pozor je potřeba dávat na dnešních cestách. K tomu si přidejte vstávání ve čtyři ráno a návrat v pět (v zimě) nebo v osm (v létě) večer, samozřejmě.

Bohužel najdou se i manželky /matky/, které toto nechápou a neustále si melou svou, jak se zrovna ten jejich v tý práci fláká a doma nepomáhá. Ale náš kamarád se rozhodl to tak nenechat. Jednoho dne prostě svoji manželku posadil do auta místo závozníka. Ať se kouká, jak prý nic nedělá (a to po ní nechtěl ani žádnou pomoc).

Vozil ji tak s sebou celý den. Koupil jí pití a svačinu, aby to s ním vydržela (sám jedl až večer, což je normální). Večer spolu ještě zaparkovali auto, spravili, co bylo potřeba (naštěstí samé drobnosti, ale bývá to horší) a vyplnili stazky. A pak konečně domů na večeři. Od té doby má klid. Ani jedinou poznámku doma neslyší. A co jsme slyšeli, tak když se  o něco pokouší tchyně (nebo jiný člen rodiny), jeho manželka zvedá hlas první a odkazuje je do patřičných mezí ;-)