Tomáš

S Tomášem jsem se znala odmalička, protože jsme spolu vyrůstali. On je jedináček, ale naproti tomu je výborně vychovaný. Ze začátku jsem na něj nikdy nepomyslela, jakože by to mohl být kluk nebo muž pro mě. Když jsme byli malí, tak jsme spolu hráli tenis.

Vždycky jsem se s ním o něco vsadila, obvykle to bylo o čokoládu. Takhle jsme to dělali až do čtrnácti let, pak to Tomáš inovoval a naše sázky se změnily z čokolády na pusy, ovšem ve vší počestnosti jen na tváře. Tomáš je strašně hodný a čestně vychovaný, dnes už muž. Když mu bylo asi třiadvacet a mně dvaadvacet, tak se něco změnilo a zlomilo. Tomáš se najednou začal chovat úplně jinak, než na co jsem byla zvyklá.

Marně jsem přemýšlela, proč a co se s ním děje. Myslela jsem, že se zamiloval, a taky že ano, ale trvalo mi, než jsem to z něj vyrazila. Nechtěl mi ale říct, kdo to je. Tak jsem to nechala být, však ono to z něj časem vyleze. Jednou si na tenisu s rukama přivodil zranění a docela škaredé. Měl výron kotníku. Vím, jak to bolí, protože jsem to taky měla, když mi bylo asi čtrnáct let. Tomáš byl mimo asi na pět až šest týdnů, jak mu bylo řečeno. Tomáš měl přítelkyni, ale ta raději dala přednost zábavě s kamarádkami. Mezi nimi to už delší dobu neklapalo, proto se taky Tomáš zamiloval do někoho jiného.

Jelikož ta jeho Lucie neměla čas se o něj starat, tak to zbylo na mě, ale mně to nevadilo. Každý den jsem k němu na pár hodin zašla, jestli něco nepotřebuje a tak. Taky jsem s ním hrála stolní hry, nejčastěji teda stolní fotbal. Většinou vyhrál on. Asi za týden už to bylo s tím kotníkem trošičku lepší, už pochodoval po kuchyni a celkově po bytě. Ten den, kdy se mu to začalo lepšit, tak jsme si spolu sedli večer na postel do jeho ložnice tradičně ke stolnímu fotbalu, ale ten večer byl nějaký smutný.

Najednou začal mluvit o tom, jak se mu líbím už dlouhých několik let, ale nikdy se neodvážil mi něco říct, aby mě neztratil jako kamarádku. Prostě se zamiloval, jak sám říkal. Já jsem byla v šoku, protože mě vůbec nenapadlo, že když jsem z něho tahala, do koho se zamiloval,  že mluví o mně. Zůstala jsem s otevřenou pusou na něho zírat. Pak jsem se vzpamatovala a snažila jsem se to zahrát do autu. Začala jsem breptat něco o tom, že má určitě horečku a mluví z cesty a násilím jsem ho uložila do postele ke spaní. Počkala jsem si, až usne, pak jsem se sbalila a utekla jsem z jeho bytu. Nechala jsem se zapírat několik dní, až jsem přikázala sestře, aby mu řekla, že jsem odjela do zahraničí.

Moje sestra říkala, že jsem cvok, ale pro mě to teda udělá, i když neví, co tím získám. Takže mě prostě druhý den zapřela před Tomášem, ale chudák nemohla si vymyslet, kam jsem odjela, tak jí to chvíli trvalo, protože se z toho úplně zakoktávala. Já jsem jí pomoct nemohla, to bych se prozradila. Takže tím pádem jsem se s Tomášem přestala vídat. Myslela jsem si totiž, že když mě pár měsíců neuvidí, že ho to přejde. Ale chyba lávky. Najednou jsem ho potkala asi po čtyřech měsících. Nejdřív se zarazil, já vlastně taky, potom jsme si šli sednout a všechno jsme si vyříkali. Myslela jsem si, že tím je to vyřešené a můžeme být zase nejlepší kamarádi, ale to jsem se spletla, na to jsem však přišla o něco později. Začala jsem s ním zase hrát tenis a ostatní věci jako předtím.

Asi po dvou měsících to na něj zase přišlo a zase mi řekl takové podobné vyznání jako tehdy poprvé. V tu chvíli jsem pochopila, že to myslí opravdu vážně a nevěděla jsem, co s tím mám dělat. Je pravda, že jako chlap se mi vždycky líbil. Jenže tu byl problém v podobě toho našeho kamarádství. Mě osobně to strašně brzdilo. Tak jsem mu řekla, aby mi dal chvíli čas, než to všechno vstřebám. V podstatě to bylo tak, jako do té doby, jen s tím rozdílem, že jsme se tak letmo občas dotkli. Najednou ani nevím jak, jsem se s ním začala vodit za ruce, probíhaly i takové jemné polibky a musím říct, že to nebylo nepříjemné.

Byl to spíš nezvyk, ale za pár dní mi to ani nepřišlo. Asi za dva měsíce se schylovalo k tomu, že mě pozval domů na fondue, protože mám ráda sladké, a tak pro mě udělal čokoládové. Jenomže se nám ta návštěva nějak zvrhla a my skončili v Tomášově ložnici. Od té doby jsme spolu začali opravdově chodit a v podstatě to pokračuje dodnes s tím, že mě Tomáš požádal o ruku a já souhlasila, takže o prázdninách bude svatba.