Zamyšlení se nad Vánoci a jaký stromeček

Právě nám proběhla třetí adventní neděle, krásný čas, kdy bychom se měli všichni na chvilku zastavit a popřemýšlet, samozřejmě každý máme nad čím.

Moje pozastavení je u vánočního stromečku, bez kterého se nikdo, až na pár výjimek, neobejdeme. Každá rodina má vždy svůj nádherný stromeček, krásně nazdobený, na který jsme všichni pyšní. A nejen pyšní, už dopředu vidíme děti, kterým budou zářit očka, až se rozzáří svíčky a vrhnou se pod stromeček s radostí pro své dárky od Ježíška. Já už o tuto úžasnou chvíli radostných oček přicházím, jsme s manželem sami, i když na Vánoce přijede nejmladší dcera, tak, jako každé Vánoce, které bude příští rok 30 let. Ta ještě nemá svojí vlastní rodinu, na rozdíl od mých starších dvou dětí, ale i ona mě vždy pochválí, za vánoční výzdobu, včetně stromečku, který je poslední tři roky stejně nazdobený. Ví, že mi udělá radost a obě víme, že pod něj Ježíšek nám něco nadělí, že jsme byly obě hodné. Jenom manžel vždy prohlásí, zda se Ježíšek nespletl, s tím, jak jsme byly hodné.

Stromeček máme malý a umělý, a již velkou řádku let. Ještě když byly děti malé, což bylo za hluboké totality, jsme měli umělý. Ale ne košťata, která se podobala štětce na nádobí, to ne. Známí mi přivezli úžasný umělý stromek z Ruska, tehdy ze SSSR. Když se nazdobil, málokdo poznal na dálku, že je umělý, byl opravdu krásný. Když se první dcera vdala a s vnučkou se stěhovala, přála si, abych jí ho dala. Klidně, proč ne, seženu si jiný. Což se mi podařilo, bylo to již po sametové revoluci a i sem dovážely slušné umělé stromky.

Po na stěhování do domečku na vesnici si manžel usmyslel, že chce živý stromek. Proč ne, souhlasila jsem, ale výsledek byl tristní. Manžel koupil v Kolíně v jednom nejmenovaném obchodním domě živý, krásný stromek v květináči s tím, že ho na jaře můžeme dát na zahradu.

Jaké ale přišlo rozčarování, když po 10 dnech, ač jsem poctivě zalévala, začalo padat jehličí. Manžel na mě hartusil, prosím tě, ty ho zapomínáš zalévat. Víš co, tak si ho zalévej sám, zněla moje odpověď a samozřejmě mě jeho nedůvěra naštvala.

Zaléval sám a viděl, že jehličí opadává i nadále.

Ovšem, já jsem zavinila, protože nyní už je pozdě a upřímně jsem byla nesmírně naštvaná a nejraději bych vyndala svůj umělý stromek ze skříně.

Ne, to ne, zamítl manžel, on se ještě do Štědrého dne probere, kategoricky prohlásil.

Zkrátím to, po Novém roce zbyly ozdoby, kmen s větvemi bez jehličí a já nestačila uklízet jehličí.

Tak a nyní došlo na to, proč o tom píši.

Stromek jsme venku vyndali z květináče a místo kořenů tam byl jenom uříznutý stromek, který i kdybychom utopili ve vodě, se probrat nemohl a nemohl.

Manžel se mi omluvil za to, že mi nevěřil a naše dohoda zněla, už nikdy živý stromek. Prostě obchodníci jsou ne všichni, ale většinou podvodníci. Jenom je nechápu, jak si mohou takovou drzost a neomalenost dovolit. Bohužel mohou a nejen ohledně stromků, ale to je na jiné téma.

Letos jsme začali uvažovat, že sundáme stromek z naší zahrady, ale mně ho bylo líto a raději zůstaneme u našeho umělého stromku, který jsem si již vloni nazdobila svými háčkovanými ozdobami.

A aby nebyl sám, pořídila jsem si ještě další dva malinké umělé do okna a do kuchyně, tak nám denně od 5. prosince svítí tři vánoční stromky a já nemusím luxovat denně jehličí a raději se z okna podívám na zahradu na krásný živý stromek pod sněhem.

Ne, že bych neměla možnost koupě živého stromku, to ano, mám, a přímo od lesáků zdejších, ale nebudu a nechci jenom a jenom luxovat jehličí.

Ještě maličkost. Milujeme františky, purpuru, její vůni, ale proč se už neprodává krásná klasická vůně, vše má zcela odlišnou vůni, na kterou jsem byla po celé roky zvyklá. Toto nevoní, neline se po bytě úžasná vůně, promiňte mi výraz, line se smrad.

Milé Chytré ženy, přeji Vám všem krásné Vánoce 2012 a hodně a hodně zdraví do nového roku 2013.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10