Jak minimalizovat rizika chemických škodlivin ve stravě pro děti a maminky

Je známo, že těhotné i kojící ženy by měly dodržovat zásady správné výživy. Jak ale určit, které z obecně prospěšných přirozených surovin budou nejprospěšnější? V prvé řadě se má maminka sama snažit vycítit, jaký druh stravy ji v daném údobí nejvíce přitahuje. V druhé řadě je u vybraného druhu nutné zkontrolovat jeho kvalitu. Buď lze vnímat zrakové, čichové, chuťové či další vjemy, pomocí nichž lze zjistit, zda suroviny nejsou mikrobiologicky znečištěny, jestli nejsou zkažené atd.

O tom, jak nesmírně důležitá je čistota všech užívaných surovin, se lze dočíst leckde. Každý jistě cítí, jak příjemně je všem v čisté domácnosti, kde vládne pořádek a harmonie. Stejně tak to má být i v našem těle. Pokud do něj ale dodáváme různé nečistoty, ať již toxiny mikrobiálního původu, nebo škodlivé látky, které byly vyrobené lidmi, jistě mu to neprospěje.

Čím více jedů se do organismu zvenčí dostane, tím více škod v něm natropí. A to nejen účinkem jednotlivých látek, které se v organismu hromadí, ale i vlivem „koktejlového efektu“ (tento pojem vychází z právních předpisů ochrany životního prostředí), tzn. reakcemi škodlivých látek v organismu mezi sebou navzájem. Největší pozor je proto třeba dávat na to, aby  přijímané suroviny obsahovaly co nejméně škodlivin!

V dnešní době je nutné brát v úvahu, že kromě zbytků zemědělských postřiků (např. pesticidů) mohou původní suroviny znečišťovat i další škodliviny. Při nákupu průmyslově zpracovaných surovin  je k výběru nejvhodnějších konkrétních potravin třeba užívat i rozum, který má zkontrolovat složení výrobku, přítomnost rizikových přídatných látek (tzv.Éček) a další písemně uvedené údaje. Na rozdíl od mikrobiální zkázy lze jen výjimečně smyslově rozpoznat skutečnost, že potravina obsahuje škodlivé konzervanty či další z rozsáhlé palety dnes užívaných chemických látek.

Představíme-li si,  že děti, které se narodí do této moderní doby, by před sebou mohly teoreticky mít desetiletí  pravidelného příjmu rozličných umělých chemických sloučenin, běhá z toho až mráz po zádech. A to nejen z hlediska schvalování laboratorně testovaných jednotlivých látek, ale kombinace mnoha desítek druhů přídatných látek společně s dalšími kontaminanty životního prostředí! Kdo poté může říci  jaké bude jejich výsledné působení na lidský organismus? Pouze lze s jistotou očekávat, že  nebude příznivé!

Co tedy můžeme udělat jak pro zlepšení svého zdraví, tak pro naše děti? Ke snížení rizik zbytečných onemocnění bychom se alespoň v rámci našich možností měli snažit minimalizovat příjem těch součástí potravin, které zjevně poškozují lidský organismus.

Nejrizikovější potraviny

Zaměříme se alespoň na nejrizikovější potraviny, se kterými se lze setkat. Nejprve se zmíníme o polotovarech, protože  ty běžně obsahují nepříznivě působící látky. Hlavně je nutné dávat pozor na různé polévky v sáčku a další instantní potraviny. Dříve muselo být na všech výrobcích, které obsahovaly např. glutamáty (E 620 až E625), uvedeno: „Nevhodné pro těhotné ženy a děti do tří let“. Dnes už tato povinnost neplatí, takže nyní záleží hlavně na ženách, zda si zjistí, jestli jsou tyto látky v nakupovaných potravinách. Také by těhotné či kojící ženy ani děti neměly konzumovat některé mražené potraviny, jako je filé, hranolky atd., neboť obsahují fosfáty a další alergizující látky.

Zde je třeba zdůraznit, že zákon č. 4/2008 Sb., jenž vymezuje užití přídatných látek, jednoznačně rozlišuje, která z nich jsou povolena pro dětskou stravu: jde jen o malý zlomek z běžně užívaných přídatných látek. Zásadně jsou pro dětskou stravu zakázány všechny konzervované, uměle přibarvované a další nevhodně upravované potraviny. Z toho vyplývá, že děti do tří let by neměly jíst většinu potravin, které jedí (nezodpovědní) dospělí!

Význam správných stravovacích návyků

Je známo, že správné stravovací zásady je důležité dodržovat již od počátku těhotenství; samozřejmě že i po porodu a po celou dobu kojení. Také v dalších fázích vývoje dítěte je potřeba dodržovat řádné stravovací zvyklosti a vychovávat v dětech důsledně zdravé návyky. Předejdeme tím leckterým zbytečným problémům. Nejen z  hlediska nevhodných stravovacích zvyklostí je totiž vždy nejúčinnější prevence, neboť i požár lze snadněji uhasit, pokud nevypukne naplno.

Lehkomyslné vedení života totiž oslabuje připravenost obranného systému našeho těla zlikvidovat jednotlivé rakovinotvorné buňky (které během života vznikají téměř u každého člověka), poškozuje játra a urychluje nepříznivé procesy v organismu. Obrovské škody v tomto směru napáchají v prvé řadě běžně známé sklony a závislosti, ať je to již kouření, alkohol, drogy či další návykové látky. Ale ani nepatřičné stravovací zlozvyky a tendence k přejídání se nevhodnými pochutinami nezůstanou bez následků!

Pamatujme na to!

Zdravá životospráva může naopak zeslabit i skutečné dědičné předpoklady k mnohým onemocněním. Chceme-li tedy minimalizovat rizika zbytečných a nepříjemných onemocnění, měli bychom se snažit, abychom jak my, tak naše děti, přijímali co nejméně škodlivin. Proto by se mělo již u dětí přísně dbát na odpovídající rozumnou životosprávu. Neobávejme se námahy, která je s tím spojená, neboť se nám tisíceronásobně vrátí! A to v radostném a plném životě  našich dětí!