Co je dobré pro mě, je dobré i pro psa?

V životech lidí a domácích zvířat můžeme najít mnoho společných i rozdílných momentů. Jejich soužití se ovlivňuje navzájem. Přibližně před 15.000 lety člověk ochočil psa a začal s ním žít k jejich oboustrannému prospěchu. Za pravidelný přísun potravy byli psi ochotni člověka chránit, hlídat jeho stáda, lovit zvěř a nosit břemena.

Mezi člověkem a psem jsou zásadní rozdíly. Z biologického hlediska mají společné jen to, že jsou savci. Zatímco vlk je téměř výhradně masožravec, ze psa se stal postupem času všežravec.

Porovnání lidské a psí stravy

Základem zdravé stravy pro člověka je dostatek zeleniny a ovoce. Lidský organizmus si nedokáže sám vyrobit vitamin C (kyselinu askorbovou), proto jej potřebuje pravidelně přijímat z přírodních nebo umělých zdrojů. Pes nepotřebuje jíst ovoce ani zeleninu, protože dokáže vitamin C sám syntetizovat.

Jednotlivé složky výživy

Správná a vyvážená strava pro pejska musí obsahovat sacharidy, bílkoviny, minerály, vitamíny, tuk a vlákninu.

Doma připravená strava se skládá většinou z odhadnutého množství svaloviny, vnitřností, zeleniny, těstovin či rýže. K tomu musí majitelé ještě přidávat doplňkový vitamino-minerálový preparát. Vyjmenované složky přesto nepokrývají potřebné dávky a hlavně vyvážený poměr živin. Svalovina je bohatá na bílkoviny, ale chudá na vápník. Libové maso neobsahuje dostatek tuku. Vnitřnosti jsou zdrojem cenných minerálních látek a vitaminů, ale jejich složení je poměrně jednostranné a je potřeba vzájemně kombinovat více druhů. Vařená zelenina nemá téměř žádnou výživnou hodnotu a funguje pouze jako zdroj vlákniny. Rýže a těstoviny jsou bohatým zdrojem sacharidů, ale samostatně nepokrývají nároky na vyváženou stravu.

Proč nekrmit domácí stravou?

Zvěrolékař MVDr. Leoš Železný z veterinárního centra Waltham na tuto otázku odpovídá: „Ačkoliv se chovatelé snaží doma vyrobit něco nejvhodnějšího pro svého psa, tak výsledek není vždy nejlepší. Pro namíchání stravy odpovídající posledním požadavkům na výživu psů by člověk potřeboval mít doma poměrně rozsáhlou laboratoř. Ta by musela udělat rozbor jednotlivých živin ve vstupních surovinách a chybějící látky pak doplnit. Je jasné, že v domácích podmínkách se jedná o nereálný požadavek.“

Čas a peníze

Další nevýhodou doma vařené stravy je vysoká finanční a časová náročnost. U psího krmiva překvapivě neplatí, že domácí kuchyně je lepší a levnější. Kvalitní krmení nelze připravit bez kvalitních surovin. A ty něco stojí! K nákladům za suroviny je třeba připočítat cenu energie spotřebované při vaření a skladování jídla.

Doma připravovaná strava je dražší než ta kupovaná, navíc je časově mnohem náročnější. Při krmení průmyslově vyráběnými krmivy lze dobu strávenou v kuchyni vyměnit za hru s pejskem či společnou vycházku.

Zdroj: Quent

Notburga

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout