Horké letní dny našim chlupatcům nesvědčí

Horké sluneční paprsky pro nás obvykle znamenají dobrou náladu a co nejvzdušnější oblečení. Jinak na tom jsou však naši čtvernozí miláčci, kteří se svým huňatým kožíškem v létě trpí horkem a raději vyhledávají chladivý stín. Psi milují chladno, kočky se naproti tomu rády vyhřívají na slunci, ale i ony mohou v létě trpět přehřátím organismu.

Určitě jste si toho všimli sami, venku je pod mrakem, teplota se nepřehoupla přes patnáct stupňů, vy se při pravidelném venčení choulíte do teplého kabátu a těšíte se domů. Váš pejsek ovšem nevidí ani neslyší, pobíhá sem a tam, nemůže se nabažit příjemného počasí. Je-li pes zdravý, pak mu chladno vyhovuje daleko víc než teplo. Kočka se naproti tomu ráda vyhřívá na sluníčku a s příchodem léta pravidelně začíná lenivět, vyhledává klidná, občas stinná a občas slunečná místa, kde labužnicky odpočívá.


Během letních veder byste měli se psem chodit na delší procházky jen brzy ráno nebo později večer, kdy teplota klesne na únosnou mez, a to i v případě, že je váš mazlíček mladý a zdravý. V poledne pak jděte jen na nezbytné venčení, a pokud možno ve stínu, aby si pejsek nepopálil tlapky o rozpálený asfalt a neudělaly se mu bolestivé puchýře.


Psí i kočičí kůže obsahuje pouze minimální množství potních žláz a zvířata jsou odkázána jen na ochlazování pomocí zrychleného povrchního dýchání. Pokud si pes během procházky často sedá nebo zvedá tlapky, odmítá nabízené hry, hodně sliní, je nervózní, má pěnu u tlamy, zadýchává se nebo kašle – bude nejspíš přehřátý. Při těžší formě pak nastupuje zvracení, horečka přes 40°C, průjem, bušení srdce či neschopnost pohybu. V tom okamžiku je nutné psa co nejrychleji zabalit do mokrých ručníků, dát mu napít, vzít jej do klimatizované místnosti nebo mu ochladit tělo a hlavu studenými obklady, případně sáčkem se zmraženou zeleninou a jet k veterináři. Příznaky úpalu u kočky jsou dost podobné – jedná se o hlasité dýchání, překrvení sliznice, kočka má příznaky šoku, zvrací a může upadnout i do bezvědomí. V takovém případě musíme zvíře co nejrychleji ochladit, podat mu studenou vodu, a pokud se jeho stav nelepší, vyhledat veterináře.


Se špatnou biometeorologickou předpovědí mohou majitelé psů pozorovat zhoršení zdravotního stavu starších a nemocných psů. Jedná se především o apatii, únavu, polehávání nebo snadné zadýchávání. Extrémní výkyvy teploty, vlhkosti nebo tlaku vzduchu oslabují jeho imunitní systém vůči infekcím. Nezapomeňte, že i pejsci mohou být alergičtí, a to obvykle na různé pyly. Pokud je váš pejsek starší a hůře se pohybuje již delší dobu, je pravděpodobné, že trpí artrózou. V tom případě nevystavujeme psa nadměrné fyzické zátěži.


V létě na zvířata číhá i řada parazitů - nejčastěji to jsou klíšťata a blechy, proto je potřeba průběžně aplikovat antiparazitní přípravky. Velmi nebezpečné pro naše miláčky je včelí nebo vosí žihadlo, hlavně pokud jej zvíře dostane do tlamy nebo do jazyka. V takovém případě obvykle dojde k natečení sliznice a následnému udušení zvířete. Další nepříjemností, i když ne tak častou, je uštknutí hadem. V takovém případě zvíře necháme ležet v klidu, aby jeho krevní oběh byl co nejpomalejší a jed se tak rychle nerozšiřoval. Opět okamžitě navštívíme lékaře. Kočky v létě více trpí na otravy, a to obvykle proto, že zkonzumují chemicky ošetřenou trávu nebo přiotrávené hlodavce. Při prvních příznacích otravy je opět nutné navštívit veterinárního lékaře.

Nezapomeňte, že:

•    Malá psí plemena se v létě pohybují těsně nad rozpálenou zemí – snáze se tedy přehřejí.
•    V horku nesmíte psa ani kočku ponechat v uzavřeném autě, kde teplota hraničí až se 70°C. Musí-li už na vás chvíli počkat, vždy parkujte ve stínu, auto větrejte a ponechte zvířeti misku s vodou a pravidelně jej kontrolujte.
•    Srst je pro psa izolační vrstvou proti zimě i proti horku. Srst jej však izoluje jen tehdy, pokud je dobře pročesaná, pod plstnatou srstí je pejskovi větší horko a může mít i nepříjemné kožní problémy. Někteří pejsci línají příliš dlouho a srst se jim v tomto období hodně zacuchává, proto je musíme vyčesávat častěji.
•    Horkem nejvíc trpí psi s nadváhou, staří a nemocní psi, feny ve vysokém stupni březosti, malá štěňata.
•    Při krmení je vhodné omezit tuky, potrava by měla v letních měsících mít pokojovou teplotu – nepodávejte zvířeti jídlo přímo z lednice.
•    V letních měsících je potřeba častěji měnit vodu, pes i kočka by měli mít k dispozici vodu nejen čerstvou ale i chladnou.
•    Dbejte na to, aby zvíře opravdu dostatečně pilo, pokud se vám zdá, že tomu tak není, lze mu napájecí vodu ochutit třeba medem, trochou masového netučného vývaru nebo přidáním maličkého množství mléka atp.
•    Je-li pes v horku přehřátý, nezapomeňte mu ochladit i hlavu.
•    Nejvíce trpí psi s tmavou barvou srsti, plemena s krátkou čelistí tzv. „splácnutým čumákem“ a malá plemena.