Koncem roku jsme měli možnost pobýt dva dny v Rožnově pod Radhoštěm. Vyhrála jsem v jedné soutěži víkend v tamním hotelu. Pobyt málem propadl, muž ještě pracuje a kde vzít volno v posledních dnech roku. Ale vyšlo to a jsem moc ráda.

V Rožnově bylo nasněženo, tak nás přivítala malebná krajina. Cestou z nádraží jsme šli kolem skoro zamrzlé Bečvy, za řekou stromy parku, v dálce se chvílemi objevoval hřeben Radhoště. Druhý den jsme vyrazili  projít se městem. Šli jsme  zasněženým parkem ke skanzenu. To byla nádhera. To jsem si připadala jako v pohádce. Dřevěné domečky se sněhem na střechách, starobylý kostelík, to se člověk rychle a rád přenese v čase o sto let zpět a chodí ve sněhu, představuje si, jak si zvedá dlouhé sukně, aby se neurousaly sněhem, jde jako ve starém městečku, už jen nějaké sáně s koňmi, s rolničkami a idylka je dokonalá. Na konci parku nás čekalo taky milé překvapení, seděly tam dvě dámy na lavičce a povídaly si. Nedalo mi to a poprosila jsem je, jestli si je můžu vyfotit. Byly kouzelné, jako za starých časů mi připadaly, když byl Rožnov ještě lázeňským městem a sjížděli se tam pacienti a trávili čas jistě i posezením na lavičkách v parku. Dvě dámy na lavičce a sníh a ticho kolem. Prostě úžasný okamžik. Prošli jsme parkem do města, mají tu hezký kostel a milé malé náměstíčko.

A jak jinak, musela jsem mužovi zajít ukázat tu krásu ukrytou v lese. Jurkovičovu rozhlednu. Já již u ní byla. Muž ji znal jen z mých fotek a z televize. Tak jsme prošli k parkovišti, a po Jurkovičově chodníku, po zelené turistické značce přes můstek a potůček a hned asi padesát kroků do kopce, to jsme se hezky rozehřáli a dál již mírně do kopečka, cik cak lesem, pak za pařezem doprava a pár kroků a už je vidět ta dřevěná, barevná, vyřezávaná krasavice před námi, hezky ukrytá v lese mezi stromy. Měli jsme štěstí. Byla dokonce přístupná. Dost nás to překvapilo, že ji v zimě otevřeli. Muž  zakoupil vstupenky a vydali jsme se po dřevěných schodech prozkoumat rozhlednu i zevnitř a pokochat se krásným výhledem. Jen počasí trošku zklamalo. Na Radhošti nebyla vidět kaplička. Mohla to být další krásná podívaná. Ale i tak to byl krásný pohled na klidnou krajinu, hezké město vinoucí se kolem řeky Bečvy. Pak již jen dolů po schodech, poděkovat mladému pánovi, který prodával vstupenky a ráno jistě jako první prošlápl cestu sněhem k rozhledně a zase hezkou procházkou do města. Do Beskyd a do Rožnova se zase moc ráda vrátím. Je to krásný kraj.

A jak je vidět na mých fotkách, je tu kouzelně i v zimním období. Kdybyste jeli do Beskyd na lyže, udělejte si pár hodin času a zajeďte se podívat i do Rožnova pod Radhoštěm. Možná se vám tam bude tak moc líbit jako nám. Ten klid v téhle hektické době, to bylo něco úžasného pro tělo i duši.