S láskou na Šumavě

Jestli myslíte s láskou, jako miláčkem, tak samozřejmě my dva spolu, ale také s láskou v srdcích. Na Šumavu jsme se prvně dostali na jaře roku 2011 a od té doby se stala naší drogou. Jezdíme tam alespoň 2x za rok na pobyty a sem tam ještě i na výlety. Šumava nám totiž učarovala.

Letos jsme si museli počkat až na konec května, ale jistě se čekání vyplatilo. Šumava byla již krásně rozkvetlá, počasí nám vcelku vyhovovalo, i když v sobotu dopoledne dost pršelo. Ale tento čas jsme strávili na čajíku v cukrárně a pak zase jeli dál.

Naše putování Šumavou jsme začali poslední květnový pátek a první zastávkou cestou na Zadov byly Velhartice. Již jsme tam před 4 lety byli, ale nevadilo, rádi jsme si procházku velkým hradem a zámkem zopakovali a navíc jsme ještě objevili Velhartický skanzen, který je sice malý, ale o to více kouzelný.

Z Velhartic jsme se přesunuli do Sušice, kterou jsme prozatím vždy jen projeli bez zájmu, ale tentokrát jsme zde měli naplánovanou zastávku na oběd. Když jsme projížděli městem na určené místo, velmi nás Sušice zaujala a tak jsme se po obědě šli projít na náměstí – velmi pěkné a naplánovali si Sušici ještě jednou navštívit při nedělní cestě domů.

Nyní byl již čas dojet na místo určení a ubytovat se, a to v jednom velkém hotelu na Zadově. Nedaleko odsud jsme bydleli i vloni, takže toto místo pro nás nebylo neznámé, nicméně po krátkém odpočinku  a v čase do večeře jsme se vydali na Churáňovský vrch, kde byl kdysi skokanský můstek, který se dneska přestavuje na rozhlednu. Ta byla bohužel ještě zavřená, ale my víme, že tam kvůli ní ještě někdy v budoucnu zajedeme. 

Po vydatné večeři v hotelu jsme se vydali na druhou stranu Churáňova, kde jsou krásné chalupy a penziony a nádherné výhledy do krajiny. Protože jsme vloni navštívili meteorologickou stanici na Churáňově, tak jsme se tam letos nevydali.

V sobotu ráno jsme se nejprve vydali na Jezerní slať, místo, které jsme vloni jaksi přejížděli, netušíc, že se motáme okolo. Zde najdete krásnou starou dvoupodlažní vyhlídkovou věž a po dřevěném chodníku dojdete mezi rašeliniště. Krásná procházka v době, kdy nad lesy mizí ranní mlha.

Dále jsme v sobotu navštívili Kvildu a Horskou Kvildu, obě městečka se nám moc líbí a potom Modravu, kde jsme se rádi znovu pokochali řekou Vydrou a celkově krásnou šumavskou obcí. Objevili jsme zde také Pivovar Modrava – překrásné místo, kde jsme si udělali hezkou procházku po břehu Roklanského potoka. V těchto místech jsme nezapomněli ani na Srní. Jistě vám jsou jména povědomá z TV seriálu Policie Modrava.

Ze Srní jsme se vydali do Prášil, ale než jsme sem dojeli, stihl nás déšť. Nicméně jsme měli v plánu podívat se opakovaně do místní botanické zahrady na zubry i na flóru, chtěli jsme také navštívit Prášilské jezero.

Takže jsme se šli ohřát na čaj do cukrárny Pampeliška a čekali, kdy déšť vyžene sluníčko. Bohužel, začalo doslova lejt a místní lidé říkali, že to vidí na delší dobu. A tak jsme naše prášilské cíle vzdali a jeli dál…

Vrátili jsme se do Srní a potom jsme vyrazili na Čeňkovu pilu.  I zde jsme se vloni „motali“, ale až na přesné místo nedošli. V tuto dobu na tomto místě již pršelo mnohem méně, tak jsme oblékli bundy proti dešti, na hlavy kšiltovky a vydali se podél náhonu vody na místo. Zde nemám slov, je tu soutok řek Křemelné a Vydry, voda hučí a příroda je prostě nádherná.  Jsem moc ráda, že jsme mohli „Čeňkárnu“, jak se jí lidově říká, navštívit.

Odsud jsme se jeli podívat do města Kašperské Hory, které jsme navštívili již mnohokrát předtím a líbí se nám zde a potom jsme se vydali již do hotelu na krátký odpočinek a relax před večeří. Po večeři jsme se zase jinou trasou vydali po Zadově-Churáňově a kochali se přírodou.

V neděli po snídani jsme se sbalili a jeli směr domov, ale s tím, že jen tak hned se domů (cca 170 km) nedostaneme. Udělalo se krásně, až moc velké teplo, takže jsme se i museli převlékat…

Jak jsme si slíbili cestou na pobyt, tak naše první zastavení zpátky bylo v Sušici. Objevili jsme totiž na kopci stavbu a museli jsme místo prozkoumat. Jedná se o Kapli svatých Andělů Strážných, nádherné místo, odkud vidíte celou Sušici. Když jsme se zde pokochali, sjeli jsme dolů do města, nechali auto na parkovišti a prošli se po nábřeží kolem Otavy, které je krásné a nové. Objevili jsme pomník Obětem 1. A 2. Světové války, sochu T. G. Masaryka, kostel sv. Václava, muzeum zápalek a další a další sušické památky. Na konec jsme si dali v krásné kavárně na nábřeží Café Lamour kávu a jeli jsme dále.

Naším dalším zastavením, již také po několikáté, byl hrad Klenová  a nakonec jsme se ještě zastavili na Švihově. Když jsme tento hrad jednou navštívili, nelíbilo se nám tam. Voda kolem hradu byla vypuštěná a všude samé bláto. Nyní je hrad Švihov už zase „vodním hradem“, který jsme z velké části obešli a byli velmi spokojeni. Přes město Přeštice s velkým kostelem jsme dojeli do Dobřan, které nás také zaujaly. Zde jsme si dali oběd, prošli náměstí a přes Plzeň v podvečerních hodinách příjemně unaveni dojeli domů.

Šumava je krásná příroda, potkáte zde mnoho zvířat na pastvinách, ať už kraviček, oveček, koz nebo koní, a to nám za to vždycky stojí.

Sbohem, naše milovaná Šumavo, zase tě brzy navštívíme…

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10