Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Nejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDYNejoblíbenější VÁNOČNÍ KOLEDY Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 17.12. 2017
Dnes má svátek Daniel
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Severní

30. 10. 2014 | Vaše příběhy
Asi každý z nás má ve svých vzpomínkách něco, na co zrovna není pyšný a co by udělal jinak, nebo by se tomu vyhnul. Já mám takovou vzpomínku z mládí na jednu takovou podivnou hru, kde jsme si zahráli s lidskou psychikou a nemuselo to skončit dobře...
Můj manžel je tramp a jezdil s partou kamarádů na vandry po celém tehdejším Československu. Nemyslete si, že to byla stálá parta, jádro bylo sice pevné, ale na něj se nabalovali další a další kamarádi z celé republiky, občas vyjel tenhle, někdy zase jiný, trampů, co se znali navzájem, byly desítky.

Mezi nimi byl i Rejža, byl trochu starší než ostatní, v době o které píšu mu bylo kolem padesátky. Svou přezdívku si vysloužil hned dvakrát, jednak byl opravdu režisér jednoho ochotnického divadla, ale také pro své kamarády vymýšlel nejrůznější hry v přírodě. Měl malou chatku na místě zvané Severní. Bylo to přímo na hranici s Německem, prošlo se vesničkou a úplně na konci byla Rejžova chatka, pak už jen stezka lesem nahoru k zatopenému lomu a dál už jen hranice.

Když se řekne chatka, nemyslete, že to byla nějaká vybavená chatička, byla to dřevěná bouda bez nábytku, pouze s plynovým vařičem a trochou nádobí, byl tam hlavně prostor na spacáky, aby tam mohlo přespávat co nejvíce kamarádů. Nejezdilo se tam vlastně ani na obvyklý vandr, díky hranici nebylo moc kam jít, ale jezdila se tam hrát HRA.
Základním předpokladem bylo, že pojede nějaký nováček, někdo, kdo nemá ani potuchy, co se bude dít, většinou byli nováčci tak dva tři.

SeverníI já jsem na Severní tenkrát jela poprvé, ale můj tehdy budoucí manžel mě nechtěl vystavit psychickému napětí a do celé záležitosti mě zasvětil. 
Toho víkendu nás na Severní vyrazilo asi dvanáct, tentokrát byl však nováček jen jeden, sedmnáctiletý blonďáček Vulgár, od pohledu milý a hodný kluk. Přivedl ho mezi nás jeho nejlepší kamarád Vlasáč, který už hru zažil na vlastní kůži.

Přijeli jsme v pátek na večer, celou sobotu jsme se ochomýtali kolem chaty, hráli různé hry, vařili, bavili se. Všichni čekali na večer, pouze Vulgár neměl ani tušení, co se bude dít. Odpoledne ho začal Vlasáč s Myšákem (můj budoucí manžel) nahlodávat. Mluvili o tom, jak je to divné, že se nic neděje, že se nikam nejde, proč se sem vůbec jezdí. Myšák se před Vulgárem zeptal Rejži, jestli se večer budou hrát v lomu nějaké hry a ten hodně nahlas!!! všechny upozornil, že večer po setmění nikdo nesmí do lomu. Vulgár se chytil, začal tušit, že se tam děje něco divného, jiskřička byla zažehnuta, mladík vytušil nějaké dobrodružství. Důkaz dostal od samotného Rejži, Vulgár si všiml, že Rejža nenápadně dává směrem k lomu někomu znamení baterkou a u lomu se taky ukázalo zablikání.
Vulgár nebyl hloupý, aby ho nenapadlo to, co jsme mu celé odpoledne naznačovali - hranice - pašeráci.

To už se setmělo úplně, u chatky se udělal oheň, všichni se sesedli s kytarami okolo, jen Rejža nám oznámil, že si něco musí zařídit, abychom zůstali u táboráku. Vulgár hořel nedočkavostí uskutečnit svůj plán. Chtěl jít stopovat Rejžu, aby viděl, co se v lomu děje. To jsme právě potřebovali. Já, Myšák, Vlasáč a Vulgár jsme se vytratili a proplížili se do lomu, tam jsme se ukryli v křoví a čekali. My tři jsme věděli, co bude, Vulgár netušil nic.
Byla tma, nesvítil ani měsíc, ani hvězdy. 
A najednou tu byli, pašeráci v čele s Rejžou. Vyrvali nás z křoví a Rejža na nás řval, že jsme sem neměli lézt a že si to odskáčeme. Pašeráci (to byli převlečení naši kamarádi) nemluvili, jen na nás mířili zbraněmi, všechno to byly atrapy z divadla, ale ve tmě k nerozeznání od pravých. Dlužno říci, že pašeráci byli příšerní, černé kabáty až na zem a na hlavách černá kápí, kolem očí bíle orámované. Myšák na jednoho zaútočil a ten ho srazil pažbou k zemi  (to všechno bylo domluvené). Mým úkolem bylo prosit a brečet, ale moc mi to nešlo. 
Pozorovala jsem Vulgára, stál klidně, nic neříkal, neprosil. To rozhodilo i Rejžu, v této části hry většinou nováčci změknou, poprosí, je jim odpuštěno a po chvíli se můžou vrátit dolů k ohni, hra končí.

Ale Vulgár se ani nehnul. A tak udělali kamarádi něco, co by mě ani ve snu nenapadlo, popadli Vlasáče, odtáhli ho do tmy a ozvala se rána z pistole. Pak kolem nás táhli jakoby zatřeleného Vlasáče. Vulgár stál a díval se, nevím, jestli byl v šoku, ale měla jsem vážně strach, co to udělá s psychikou tak mladého kluka. 
Rejža pochopil, že to musí ukončit. Museli jsme mu přísahat, že nikomu neřekneme, co jsme v lomu viděli, pak nám řekl, že za půl hodiny se smíme vrátit k ohni a on i pašeráci zmizeli.
U ohně už byli všichni zase převlečení do civilu, tvářili se jakoby se nikdo nevzdálil. Vulgár nemluvil, jen si sednul a díval se do ohně. 
Rejža vstal a promluvil k němu, blahopřál mu, jak svoji roli nováčka zvládnul, hru už podstoupily desítky lidí a i mnozí starší se hroutili jen pohledem na pašeráky. Pak přivedl k ohni živého a zdravého Vlasáče.
Vulgárovi se viditelně ulevilo, později nám říkal, že jediná jeho starost byla, jak to řekne rodičům Vlasáče.

A mně se ulevilo, že je Vulgár v pořádku, na Severní jsem už pak nikdy nejela, nelíbila se mi hra, co si tak krutě zahrává s lidskou psychikou, dopadlo to sice dobře, ale nemuselo...
Rejža už není mezi námi, chatka na Severním zůstala opuštěná.

Martinnatr - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Severní:

Severní
 



Komentáře
« Předchozí   1   2   3   4  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
ale takové věci mohou pro lidi se slabší psychikou skončit památkou na celý život, no brrr, Martino mělas rozum, že ses na to vybodlaSmajlík, ty výčitky bych mít pak nechtěla...

Kanadské žertíky mohu, ale jen do určitých mezí.Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
pěkně jsi to napsala, ale já mám pocit, že bych tu prožitou hrůzu asi odnesla zdravotně. Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
ale asi bych se her nechtěla zúčastnitSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
děkuji všem za milé komentáře, tohle se už nedá snad ani pojmenovat kanadským žertíkem, řeknu vám, že kdybych do toho nebyla zasvěcena a podstoupila stejnou zkoušku, nevím, jestli bych to ustála se zdravým rozumemSmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Abych byla upřímná, ani mně se tahle hra nelíbí.
Jinak je článek moc hezky napsán, ostatně Martinnatr píše velmi dobře.
Marti, piš dál. Já čtu články jak čas dovolí, někdy připojím komentář, někdy ne, rozhodně nepíšu všude, to je různé podle toho, jestli mě článek hodně chytne nebo ne, ale hlavně je to i o tom, že napsat třeba chci a pak na to zapomenu.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles