Pro mě jedna z nejprotivnějších nemocí, tedy, pokud se o
rýmě dá hovořit jako o nemoci. Zrovna jí totiž procházím. Šílená viróza,
která mě trápí už bezmála týden. Otravné ucpání nosu, hučení v uších jako by mi
hlavou projížděly parní lokomotivy, tlak na ušní bubínek, který těžce odolává a
určitě se tam někde v uchu zlobí, proč zrovna on musí být tak utlačován.
Určitě
se mu to nelíbí a protestuje, protestuje tak, že mě až v onom uchu píchá a je to
velice nepříjemné až bolestivé. A jako by nestačilo jedno ucho, pro velký úspěch
a úplnému ucpání vedlejších nosních dutin, mě začal bolet i druhý ušní bubínek a
tak protestují dueto a já šílím.

Kapesníky mi pomalu nestačí a je fakt, že ty
klasické nesnáším a proto používám papírové a jelikož jsem děsná zapomnětlivka a
nikdy nevím, kde se zrovna můj zachránce kapesníkový nachází, tak si beru vždy
nový a tajně doufám, že ten starý byl odhozen v koš.
Jelikož rýma není
kdovíjak strašné onemocnění, tak musím normálně fungovat.
No, co vám budu psát.
Byla jsem nakoupit jen pár drobností v místním obchůdku a představte si tu
nemotornost mé paměti, která nedokázala spočítat pár drobných do celé částky. Už
jsem byla tak zoufalá, že jsem se musela otočit zády k lidu a použít mobilní
telefon a jeho kalkulačku, kde jsem naťukala 6 cen a čekala na výsledek.
Jako bych se sama sobě otočila zády. Síly mě pomalu opouští a při každé
sebejednodušší práci, jako například dát prádlo do pračky a posléze pověsit na
sluníčku (když ještě bylo), byl nadlidský úkon a úplně mě unavil. Ono mě úplně
unavuje už jen to otřesné smrkání. Jsem člověk, který by se udusil, musel-li by
dýchat jenom ústy.
Závidím tedy všem, kteří bez okolků jakoby vykolejí z dýchání
nosního na dýchání ústní. Já to nedokážu. Dusím se. Asi bych nemohla ani na
operaci nosu, udusila bych se jim na posteli. Zešílela bych, kdybych neměla
průchodné nosní dýchací cesty. Znáte ten pocit klaustrofobie, nebo jiné fobie?
Tak u mě je šílený strach z toho, že nemůžu dýchat nosem. Nevím, jak se tato
fobie jmenuje a zda vůbec existuje. Vlastě existuje, trpím na ni.
Mí největší
kamarádi jsou nosní kapky a ty bílé velké tablety nazývající se Paralen. Tito
dva pomocníci mě dokáží udržet na nohou a aspoň z části se věnovat dětem a
rodině.
A protože je rýma virového charakteru, už ji chytly i moje děti.
Ucpané nosánky, noční výkřiky, nudle u nosu a k tomu opravdu ošklivý kašel. Tak
se léčíme. Mažeme hrudníčky prsní mastí, kapeme si do nosu a užíváme kapky od
kašlu.
Stejně je venku že by kočku nevyhnal, i když ti naši kocouři doma
nevydrží a dobrovolně se hlásí ven, a tak si hovíme doma, v teplíčku, čteme
pohádky, díváme se na televizi, hrajeme hry, kašleme trio, smrkáme a léčíme
se.
Snad se vyléčíme.
Diesonne - čtenářka
ChytráŽena.cz
Tento článek také můžete
Hodnocení