Školní rok začíná. Rozvíjíte svoje předškoláky dostatečně?

Přichází období, kdy se děti vrací do školních lavic, některé z nich tam jdou úplně poprvé. Současně je to ale i ideální doba, kdy se začít věnovat přípravě předškoláků, aby měli dobrý start do školy a do života. Naneštěstí mnoho rodičů přípravu podceňuje a volný čas svých dětí neřeší zrovna ideálně – pustí jim například televizi, tablet či počítač a nechá je, ať se zabaví po svém.

Dítě tak sedí, nehýbe se a často tráví až 6 hodin denně u obrazovky. V prvních třídách tak přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení. Řešením může být třídimenzionální přístup k učení.

Chybí jim pohyb

Pohyb je základně propojen s rozvojem centrální nervové soustavy a osobností dítěte. V předškolním věku dítě skrze pohyb poznává samo sebe, své schopnosti a dovednosti.
Pokud se dítě nehýbe, může to mít i vliv na nástup do první třídy. Nedostatek pohybových a sociálních zkušeností může mít na vývoj a zrání dítěte negativní vliv, dítě tak může být na školní docházku nedostatečně připraveno. Dítě může mít například vady řeči, poruchy pozornosti nebo být méně manuálně zručné.

Podpořte ho…

Každý rodič může svoje dítě v předškolním věku podpořit a tím mu může pomoci dobře zvládnout pozdější adaptaci na školu. Když se dítě hýbe, rozvíjí i svůj rozum – musí totiž objevovat a zvládat nové úkony, přichází do styku s neznámými věcmi, zkoumá, jak co funguje, je nuceno pro nové předměty používat i nová slova a obohacovat tak svou slovní zásobu. Důležitá je i hra s dalšími dětmi – při ní se učí empatii, spolupráci s ostatními a tomu, aby umělo na nejrůznější podněty adekvátně zareagovat.

Sečteno a podtrženo – díky pohybovým aktivitám si osvojuje řadu nezbytných dovedností, které využije nejen ve škole, ale i v běžném životě. Předurčují i jeho školní zralost.

Co je školní zralost?

Zjednodušeně řečeno jde o to, zda dítě dosáhlo takového stupně vývoje, aby školní docházku bez větších obtíží zvládlo.

To, jak dítě obstojí v novém prostředí bez podpory rodičů a zvládne nároky školního světa, závisí podle ní také na tom, jak vyzrálá je jeho samostatnost a sebedůvěra. Hovoříme o sociální a emocionální zralosti dítěte. Každé dítě je jiné. Některé děti jsou nebojácné, radostné a nezaleknou se překážek. Jiné mohou být spíše ostýchavé, snadno se rozpláčou, každý neúspěch těžce nesou. Podporovat dítě v jeho samostatnosti a budovat jeho sebedůvěru je tedy důležitá součást předškolní přípravy.

Ideální je také nabízet dítěti možnosti, jak rozvíjet a trénovat sociální dovednosti. To znamená, že dítě vydrží určitou dobu bez rodičů, v jiném prostředí i s jinými dětmi a dokáže respektovat cizí autoritu. Trénuje svoje schopnosti začlenit se do skupiny vrstevníků, umí s nimi komunikovat a spolupracovat a také dodržuje dohodnutá pravidla. Tyto sociální dovednosti jsou klíčové pro to, aby se dítě dokázalo ve škole zapojit do skupiny vrstevníků a nezažívalo pocit frustrace a osamění.

U prvňáčků vázne koordinace pohybů…

Před vážnými problémy u dětí v předškolním věku varuje i učitelka základní školy a přináší tak cenný pohled z běžné praxe: „Poslední dobou pozoruji mezi prvňáčky stále rostoucí procento dětí, u kterých vázne základní koordinace pohybů. Oslabená hrubá motorika má vliv i na nižší obratnost mluvidel. Velmi se zvýšil počet dětí, které mají nějakou vadu řeči – nejčastěji jde o „patlavost“ - děti vyslovují špatně jednu, často i více hlásek,“ připouští.

Kvůli váznoucí hrubé motorice pokulhává i ta jemná - děti si neumějí zavázat tkaničku, mají obtíže například při stříhání či lepení papírů. Nedostatky se projevují i jinde - horší koordinace těla se pak často objevuje spolu s problémy v grafomotorice, proto děti neumí správně uchopit tužku a adekvátně ji přitlačit k papíru.