Sousedé od tekoucí vody

To byl zase den, ach jo! Den blbec. Jako by nestačilo, že musím vstávat do práce, i když je neděle a všichni kolem spí! Na mě po ránu řve budík – vstáááááávej. Strašně nerada vstávám v zimě, to je tma a zima a fuj - nic pro mě. Ale co se dá dělat - musím. Tak jo, po chvilce přemlouvání se k tomu, abych vstala a udělala své kolečko – toaleta, koupelna a konečně kuchyně, kde si uvařím kávičku, která musí být, (už je to takový rituál) je to příjemná vzpruha a nakopne k dobré náladě. Jak já miluji ranní kávu!

Tak honem do koupelny a … do prčic! S mýdlem na levé ruce pravou zvednu pákovku a nic. Pane bože, neteče voda? To není možný, vzpomínám, co to vůbec včera navečer hlásil místní rozhlas... Ne, o tom, že voda nepoteče, tam nebylo nic. Sakra! A mám po náladě, jak můžu odejít do práce nemytá a bez kafíčka?! Dobře, nezmatkuj, jsi šikovná holka, to zvládneš! Pleťová voda v šuplíku a pár tamponů a bude to, tak šup šup. Jo, sice ještě ospalá, ale v bojových podmínkách čistá jdu do kuchyně. Vzhledem k tomu, že balenou neochucenou vodu nekupujeme, tak doufám, že nějaká voda zůstala v konvici ze včerejška. Hm, tak nic. Pohledem projíždím po kuchyňské lince - kde vezmu vodu. Hurá, ještěže manžel pije obyčejnou vodu, ta ve skleničce zůstala od večera, tak honem. Uvařím si kávičku, zapnu noťásek, podívám se, co se děje ve světě, kouknu na přehled na růžových stránkách a hned jsem dobře naladěna. Ještě žvýkačku a s hlavou plnou toho, co si na mě dnešní den ještě přichystá, a co všechno musím zvládnout, vykročím do práce. Ano, skutečně jsem vykročila, ale asi po deseti krocích jsem už jela! Hned mi bylo jasné, proč voda doma neteče! Sousedům praskla trubka a voda teče venku po chodníku a silnici a rychle přimrzá.

sousedé Jasně že jsem žuchla na zadek, vždyť to bych nebyla ani já. Nic jsem si nezlomila, ani nezvrtla, ještě že tak. Rychle jsem vstala a nenápadně se podívala, jestli mě náhodou někdo neviděl. Zdálo se, že ne, tak jsem se toho rána znovu oklepala a odkráčela na autobus. Do práce jsem dojela celá, což jsem považovala za úspěch a dala se do práce. Rychle to utíkalo, vše šlo jako po másle a já se pomalu chystala na návrat domů. Venku bylo taky dobře, vítr nebyl a sluníčko vykukovalo zpoza mraků. Vypadalo to, že zprvu příšerné ráno se vrací do normálu a neděle nebude zase tak hrozná a zamračená, jak se zdála, i když je pracovní.

Přišla jsem domů a dala horkou sprchu. V kuchyni už mě na stole čekal uvařený oběd od manžela. Společně jsme pojedli, koukli na film, povídali si, zkrátka jsme si užívali volný čas spolu. Navečer zvoní zvonek u dveří - přišli sousedé (jak je pojmenoval můj muž – sousedé od tekoucí vody) s pekáčem buchet jako omluva, že neposolili chodník. Ráno mě viděla sousedka z okna, jak vstávám ze země a hned měla jasno, co se stalo. Uvařila jsem kávu, dali jsme si buchty a přišla řeč i na dnešní ráno. Zatímco naše drahé polovičky se ráno neobtěžovali něčím se umýt na rozdíl od nás (my měly stejný nápad s pleťovou vodou) se jim žádná katastrofa nestala. Zato sousedka, když zjistila, že jim praskla trubka a voda teče ven, utíkala zkontrolovat kohoutek s mobilem v ruce, že hned zavolá opraváře, jak pospíchala, tak zakopla o kobereček, praskla si nehet u palce do půlky, mobil jí vyletěl z ruky a skončil přímo v záchodové míse. Jelikož o mobil nechtěla přijít, musela ho vytáhnout i přes bolest. Když jej vylovila, byl totálně odepsaný. Nezbylo jí, než si vzít mobil jejího muže. Ten ale nemohla najít, tak pajdala budit manžela slovy - honem voda, kde je, palec, dej mi ho! Ten chudák ještě v polospánku vyskočil z postele a nevěděl honem co se děje. Nakonec ale zjistil, co se mu snaží říct (spíš uviděl tu pohromu z okna), zavolal a za hodinu bylo po nehodě. Odvezl drahou polovičku na pohotovost, tam se jí dostalo odborného ošetření a až na důvod úrazu, kdy musela s pravdou ven a bylo jí malinko hanba, to docela dobře dopadlo. My jsme se zasmáli a užili si to, i když to tak ráno vůbec nevypadalo a jako sousedé jsme si díky jedné nehodě blíž.

BADAČA - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete