Sportující děti jsou šťastnější a mají méně úrazů

Průzkumy jsou alarmující: Tři čtvrtiny českých dětí nedosahují na minimálně doporučených 60 minut pohybové aktivity denně. Nadváhou či obezitou trpí přibližně pětina chlapců a desetina dívek. Jak vést děti k pohybu, kdy je vhodné začít a na co si dát pozor?

Je prokázáno, že děti, které se od malička věnují pohybu, mají v mnohém před svými nesportovními vrstevníky náskok. Podle odborníků je jednoznačně prokázáno, že děti s pravidelnou pohybovou aktivitou postihne v dětství méně úrazů, protože jsou šikovnější, mrštnější a disponují jakýmsi „uměním padat“, což zabrání těžším úrazům. Dalším důležitým faktorem je, že si do života přenášejí bezpečnostní aspekty (přilba na lyžích a na kole, rozcvičení před sportem, vhodné obutí apod.)

 „Je také prokázán pozitivní vliv na mentální aktivitu a v neposlední řadě je to návyk, který si děti přináší do staršího věku, kdy většinou zůstávají pohybově aktivní a vedou tak zdravější způsob života. Je třeba upozornit i na to, že u těchto dětí jsou dříve odhaleny případně vrozené vady pohybového aparátu, které jsou v počátečních stádiích lépe řešitelné,“ říká dětský chirurg a traumatolog prof. MUDr. Ladislav Plánka, Ph.D.

S pohybem můžete začít okamžitě

A jaké pohybové aktivity se pro děti dle jejich věku hodí? Cvičení v prvních měsících života je spíše pasivní pohybová aktivita spojovaná se skutečností, že v centrálním nervovém systému člověka jsou geneticky zakódované vrozené pohybové vzory, které dítě díky cvičení dříve zautomatizuje. Velmi příznivý efekt má Vojtova metoda, v níž jde o stimulaci citlivých míst, která vyvolává samovolné pohyby končetin, fyziologickou aktivaci bránice a svalů břicha, úpravu dechové i tepové frekvence a pozitivně stimuluje nervová centra. Některé děti tuto aktivitu přímo potřebují (dětská mozková obrna, paréza brachiálního plexu, vady páteře, vrozené vady nohou), zdravým dětem může jen prospět. U kojenců a batolat jde o podporu a rozvíjení těch pohybů, které je dítě aktuálně schopné provádět.

Specializace u předškoláků není vhodná

U předškoláků lze postupně přidávat konkrétní pohybové úkoly bez silových a vytrvalostních cviků, s výhodou lze zařadit cvičení s pomůckami a vhodným nářadím. Rozhodně nelze doporučit posilovací cviky, extrémní rozsahy pohybů v kloubech nebo doskoky a dopady z neúměrné výšky. Není možné chtít po dětech fyzicky náročné výkony, jejich svalová a kosterní soustava není připravená na velkou zátěž. Nelze souhlasit s tím, že by již od útlého věku mělo dítě provozovat konkrétní sport. Předškolní věk vyžaduje všestrannost a vyváženost pohybové aktivity bez toho, aby ho dítě strávilo skloněné nad hokejkou nebo zlomené v pase při gymnastice.

Jak vést děti k pohybu:

- Hýbejte se společně celá rodina a najděte aktivitu, která baví i vás.
- Objevte les, hod šiškami či skoky přes pařezy, každá pohybová aktivita se počítá.
- Vytrvejte a jděte cvičit či se hýbat, i když se dítěti nechce.
- Nepodceňte pohybovou průpravu dětí: Kotrmelec, hod míčem, běh, cval, skok – to vše by mělo dítě umět ještě dřív, než se začne věnovat nějakému konkrétnímu sportu.
- Svěřte děti do rukou profesionálů, zejména pokud nesportujete či nemáte ke sportu vztah.
- Podporujte děti v tom, co jim jde!

Přijďte se poradit s odborníky

Dítě předškolního a raného školního věku by mělo mít 3 až 4 hodiny denně přirozeného pohybu, ať už ve školce, škole, kroužcích, v přírodě, nebo doma s rodiči. Předškolní děti by měly cvičit pod dohledem vzdělaných a zkušených instruktorů 2x týdně 60 minut (jedním z důvodů je i zbavení se fixace na již vytvořené špatné pohybové návyky).