Svátek zamilovaných sv. Valentýn v ČR i ve světě

Stavění májek, ozdobených pentlemi a věncem  pochází zřejmě z Anglie - v Irsku a Skotsku je to součástí keltského svátku, který se slaví dodnes. Májku postavil mládenec pod okny své milé a hlídal ji, aby mu ji případný jiný nápadník nevyměnil za svou.

Májky, postavené na návsích vesnic, se dle tradice kradou, což je možno pouze v noci z     1. na 2. května - znamená to však velkou potupu, proto bývá májka pečlivě hlídána.

V dnešní době polibek na 1. května nemusí značit brzký sňatek a stačí již políbit se pod jakýmkoliv rozkvetlým stromem.

Svátek sv. Valentýna - 14. února -  má původ v anglosaských zemích, kdy si partneři vyměňují drobné dárky, nejčastěji stylizovány do tvaru srdce. Je to svátek lásky mezi nejbližšími, muži nejčastěji obdarovávají partnerky květinou /nebo drobnou krabičkou (?)     - vše je dovoleno/. Dárečky se dávají i maminkám a babičkám na znamení lásky a úcty!

Tento svátek je zřejmě odvozen od svátku Lupercalia ze starého Říma, kdy do „urny lásky“ byly v  předvečer tohoto dne vloženy lístečky se jmény dívek a mládenci po vylosování lístku se jménem dívky, tuto považovali za svou milou v příštím roce.

Svátek sv. Valentýna je připomenutím mučednické smrti křesťanského kněze Valentýna, který za vlády císaře Claudia II. nelegálně oddával vojáky - tito pak nemuseli do války. Byl však zatčen a jeho poprava byla stanovena na den 14. února. 

Kněz měl nárok na napsání jednoho dopisu, napsal tedy dopis plný lásky své ženě - byl to vlastně předchůdce dnešních „Valentýnek“.

O obnovení a rozšíření tohoto svátku se postaral počátkem 20. století jeden americký podnikatel, jenž díky výrobě dárků a přáníček k tomuto svátku zabránil krachu své firmy - následně se svátek sv. Valentýna rozšířil i do západní Evropy, později do celé kontinentální Evropy.

Jistě však každou dívku i ženu potěší, pokud si její partner na ni vzpomene i celoročně hezkou kytičkou nebo drobným dárkem a nejen v tyto dva dny!!!