Na světě kouření zabije víc než pět milionů lidí za rok a až polovina současných kuřáků zemře na nemoci zaviněné právě tabákem. V Česku kouří asi třetina populace a v důsledku kouření u nás umírá 18 000 lidí ročně. Je smutné, že začíná přibývat mladistvých kuřáků, ve věku mezi 15 až 18 lety kouří téměř polovina mladých lidí.
Nikdo, včetně kuřáků, zřejmě nepochybuje o tom, že kouření je nezdravé. Mezi několika tisíci chemikáliemi tabákového kouře je skoro stovka těch, které můžou vyvolat rakovinu. Například oxid uhelnatý, který vzniká přímo při nedokonalém spalování tabáku, vytěsňuje kyslík z vazby na červené krvinky, takže znemožňuje jeho přenos do tělesných tkání. Kyslík se tak v dostatečném množství nedostává do životně důležitých orgánů. Kuřák za svůj život nashromáždí v plicích až 3,5 kilogramu dehtu, který obsahuje spoustu jedovatých látek, z nichž řada vyvolává rakovinu.
Cigarety mohou být kontaminovány velkým množstvím různých druhů bakterií, z nichž některé jsou považovány za patogenní a způsobují infekce dýchacího ústrojí a zažívacího traktu. Kouření také způsobuje vylučování stresových hormonů, takže kuřáci mají prokazatelně vyšší hladinu stresu a hůř stres prožívají. Dlouhodobé kouření může vést až depresím. Bylo zjištěno, že až 60 % pacientů s depresí jsou kuřáci, schizofreniků kouří téměř 80 procent. Z toho vyplývá, že neexistuje část lidského těla, žádný systém, který by zůstal kouřením neovlivněn.
Přitom přestat s kouřením chce 70 až 80 % lidí. Ti, kteří vyhledají odbornou pomoc, mají asi 30 % šanci, že se jim to podaří, bez podpory specialisty se to podaří asi jen třem procentům kuřáků. Pomocnou ruku podají odborná centra léčby závislosti, kterých je u nás téměř třicet.
Jarmila Mandžuková
ChytráŽena.cz