S Liborem jsme si docela rozuměli. Znali jsme se přes tři měsíce a měli jsme podobné zájmy. Libor byl sice v intimní oblasti trochu chladnější, rád se mazlil, hladil, ale víc nevyhledával, já ale byla spokojená. Mít jemného a citlivého partnera, to je sen většiny žen.

Na Valentýna jsme si koupili společný dárek, permanentku do masérského centra v našem městě na dvacet masáží. Platil ji sice Libor, ale využívali jsme ji oba. Navíc jsme si koupili také dovolenou na květen. Odpočineme si, načerpáme síly, říkali jsme si.

Na první masáž jsem byla objednaná k masérovi, Libor k masérce.

Od kamarádek jsem měla předem velmi pozitivní hodnocení na Davida, svého maséra. O jeho šikovnosti jsem se brzy přesvědčila. Libor proti své masérce Ireně také nic nenamítal. Přesto jsem ho vybízela, aby se příště objednal právě k mému masérovi.

„Přece jenom je to chlap, má víc síly,“ argumentovala jsem.

„Není to divné, když půjdu k chlapovi?“ ptal se Libor.

Pak jsem onemocněla. Nabídla jsem Liborovi, aby si vybral jednu mou masáž, na kterou jsem byla předem objednána, abych ji nemusela rušit. Souhlasil.

„Máš pravdu, že ten David není špatný,“ zhodnotil, když se u mě po masáži stavil.

Mně se nemoc táhla, jedny antibiotika nezabraly a lékařka mi nasadila jiná. Stále jsem nemohla ven a léčila se doma v posteli. Libor za mnou ze začátku chodil každý den, ale pak jeho návštěvy slábly.

„Co pořád děláš?“ ptala jsem se, když jsem mu jednou zavolala.

„Byl jsem na masáži, včera i dnes,“ odpověděl Libor okamžitě.

Přišlo mi to líto. Permanentku jsme si kupovali, abychom si udělali oboustrannou radost. Platil ji sice Libor, měla sloužit ale nám oběma.

„A kolikrát jsi tam vlastně celkem už byl?“ ptala jsem se. Když jsem zjistila, že z celé permanentky zbývá už jen pět vstupů, přitom já byla na masáži jednou jedinkrát, spustila jsem asi přehnané výčitky. Místo, aby mě Libor uklidňoval, těšil a sliboval mi kompenzaci, zavěsil.

Přišel až za týden, jako by se nic nedělo. Divil se, že jsem stále nemocná. Můj zdravotní stav se už lepšil, marodila jsem téměř dva měsíce, stále to ale nebylo ono. Během své návštěvy u mě mluvil stále jen o jednom. Tím jediným tématem byly masáže, to, jak mu prospívají a jak je mi Libor vděčen, že jsem mu doporučila tak dobrého maséra. Zdálo se mi to podezřelé, přesto jsem nechtěla dát na svůj instinkt. Až při další návštěvě, to už jsem byla zdravá a vracela se do práce, mi Libor nesměle řekl, že na dovolenou, která se už blížila, by raději jel s někým jiným.

„Ty sis našel jinou, zatímco já byla nemocná?“ Snažila jsem se být klidná, přesto mě hlas zradil.

Posledních pár dní jsem přemýšlela o tom, jestli můj a Liborův vztah má vůbec cenu. Během nemocenské mě téměř nepodpořil, ze začátku mi dost chyběl, ale jak se nemocenská chýlila ke konci, zjistila jsem, že se na Libora už ani moc netěším. Ostatní mé kamarádky měly krásné vztahy plné vzrušení, lásky a vzájemného pochopení a mně se zdál můj vztah s Liborem víc a víc monotónní.

Jak ale vyřešíme dovolenou, na kterou jsem rovným dílem přispěla i já? Sotva mě toto napadlo, Libor mi předal obálku.

„Tady máš, cos za dovolenou zaplatila.“ Tím to mělo asi skončit. On se ale při odchodu ještě jednou otočil, zastavil se, podíval se na mě od hlavy až k patě, jako by si dělal inventuru toho, co všechno opouští, a řekl mi: „Nejedu s žádnou jinou. David je fakt fajn kluk, já jedu s ním.“

Libor odešel ode mne, aby jel na dovolenou s Davidem a začal s ním i nový vztah. A věřte mi, že to bolelo mnohem víc, než kdyby si našel jinou ženu.  

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10