Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Téměř detektivní příběh o jedné kabelce

18. 03. 2017 | Vaše příběhy

O mojí tetě jsem psala už dříve. Jak si uvědomuji, byla zdrojem mnoha úžasných historek. Toto je jedna z nich.

Teta celý život pracovala v obchodě, vypracovala se až na uznávanou vedoucí, kterou nadřízení posílali často řešit problémy na jiných prodejnách, kterým se nedařilo, nebo rozjížděla prodej těch nově otevíraných. Byla oblíbená, protože si na vedoucí jen nehrála, ale když přivezli zboží, klidně ho šla rozbalovat, nebo likvidovala krabice spolu s kolegyněmi nebo učenkami. Těch jí prošla rukou řada a hlásily se k ní ještě jako vyučené nebo taky už vedoucí. Ale to jsem trochu odbočila.

Měla tudíž mnoho přátel a známých a to doslova po celé republice, tedy alespoň po Čechách. A jednou její známou byla Maruška z Prostějova. Seznámily se při nějaké prodejní štaci, spřátelily se a čas od času se i navštěvovaly. Teta byla velká cestovatelka do pozdních seniorských let. Její sestra, moje matka, o ní říkala s nevelkou nadsázkou, že by ani nepotřebovala byt, že by jí stačil stan postavený někde na nádraží.   

Jednou v létě přijela Maruška za tetou do Hradce. Přijeli s manželem autem, jen na kafe, jak tomu říkala, tudíž na otočku, po obědě a s návratem navečer domů. Strávily pěkné odpoledne na zahradě u toho kafíčka, určitě bylo i napečeno, příjemně strávená neděle. Vykládaly o všem možném, vzpomínaly, jak už to tak bývá. Když přišel čas odjezdu, rozhodla se teta, že s návštěvou kousek popojede a navštíví ještě jednu starší známou a vezme jí něco na zub. Paní byla starší od tety, taky žila sama, někdy spolu trávily neděli, dnes tedy ne, ale teta ji chtěla ještě vidět.

Vysadili ji na místě, kde si řekla. Ještě jim cestou ukázala na sídlišti, které míjeli, panelák, kde bydleli její velmi dobří známí. Byla to taková její druhá rodina. Teta neměla děti a dcerky těchto Proškových jí ji alespoň trochu nahrazovaly, když naše rodina bydlela daleko. Dřív žili v sousedství, ale v nevyhovujícím bytě a tak nepohrdli možností si polepšit.

Rozloučili se, teta vystoupila a Maruška vyjela s manželem směr Prostějov. Po nějaké době a ujeté vzdálenosti najednou Maruška zjistila, že nemá kabelku. Měla v ní klíče, doklady, peníze. Mobily tehdy ještě nebyly, nezbývalo než se vrátit zpět. Vrátili se, ale teta nebyla ještě doma. Co teď? Čekat tady bůhvíjak dlouho a pak jet v noci domů? Maruška ale byla žena činu. Jak se jmenovala tety známá, kterou šla navštívit, nevěděla, ale věděla, že Proškovi mají klíče od tetina bytu. Pamatovala si sídliště, které jim teta ukazovala. Měli štěstí, že našli vchod paneláku, na kterém byla vizitka Proškovi. Ale jak dál? Pak to probíhalo nějak takto:

„Dobrý den, já jsem Maruška z Prostějova, známá paní Frčkové a zapomněla jsem si u ní kabelku. Mohl byste prosím jet se mnou k ní do bytu, abychom se mohli vrátit domů?“

Pan Prošek byl slušňák, mějme na paměti, že se to odehrálo před lety, kdy snad po světě neběhalo ještě tolik podvodníků jako dnes, ale tohle bylo přeci jenom ošidné. To, že znala Maruška tetinu adresu, ho nepřesvědčilo. Ale nakonec ho přesvědčily informace, které ze sebe Maruška vydolovala o tetě a v neposlední řadě i o Proškových, jak si je pamatovala, když jim o nich teta vyprávěla cestou. Usoudil, že to bude pravda a sedl do auta. Kabelka putovala k Marušce a Maruška s manželem do Prostějova.

Když nám teta tenhle příběh vyprávěla, často ho přerušovala hlasitým smíchem, třeba o tom, jak se jí zkroušeně omlouval pan Prošek, že použil klíče od jejího bytu,  nebo jak statečně si počínala Maruška, když ho oslovila.

Teta již několik let není mezi námi, ale při psaní příběhu jsem se ani já neubránila úsměvu, připomínkou její optimistické a vřelé povahy.

   

AK - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Téměř detektivní příběh o jedné kabelce:

Téměř detektivní příběh o jedné kabelce
Téměř detektivní příběh o jedné kabelce
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !

Mašle