Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Sobota 20.04. 2024
Dnes má svátek Marcela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Ticho ... pokolikáté už

13. 06. 2009 | Vaše příběhy

A co se stane když se Vám to přání vyplní a máte možnost někde se ukrýt jen sami se sebou? Je to takové, jaké jste čekali a vy jste spokojení? A nebo Vás ta samota najednou děsí?

Říká se, že člověk je tvor společenský. Něco na tom bude. Nechceme být stále sami, chceme se s někým podělit o všechno, co nás těší i trápí, a nebo si jen tak poklábosit. Ale je to tím, že se bojíme ticha a nebo se spíše bojíme těch myšlenek, které se nám začnou ozývat v hlavě v okamžiku absolutního soukromí? Chceme se jenom podělit o naše radosti a strasti anebo chceme část toho všeho přesunout na někoho jiného?

 Za celý den potkám spoustu lidí, s mnoha mluvím po telefonu a s ještě více si alespoň vyměním krátkou zprávu mailem. Neustále v dosahu, nepřetržitě k zastižení. A tak se mi občas stane, že myslím jen na to, kdy už konečně budu sama.

A když ta chvíle přijde, tak ani nevím, co s ní. Neustále se kolem mě kupí spousta věcí, které by bylo třeba udělat nebo kterým bych se chtěla věnovat. Ale ta opravdová chvíle samoty je v mé hlavě spojena s nicneděláním. Prostě jen sedět a být sama se sebou, poslouchat se a možná i slyšet nějaké odpovědi.

A potom začnu hledat. Hledám cokoliv, čím bych to ticho umlčela. Jdu cvičit, jdu ven na procházku, koukám na film, čtu knížku, učím se. Prostě spoustu věcí, ale žádnou nedělám poctivě a s nadšením. Nějaký hlas ve mně totiž stále křičí: “To je ta chvíle! Teď ji máš! Tak buď sama a užij si to!“ Nevím, jestli je to síla zvyku nebo jen útěk před nahlédnutím do hloubi duše. Ale většinou ten hlas neposlechnu.

Třeba jako teď. Teď by to šlo. Právě teď bych mohla být sama a poslouchat to, co se děje ve mně. Asi jsem zbabělá a tak to zase nedělám. A místo toho píšu. Radši své ticho vykřičím do článku, už nechci být po večerech sama, a užírat se myšlenkami, že mám svoji lásku daleko, je mi tak nějak smutno, z téhle doby, kdy je práce nejdůležitějším článkem v životě, a láska je jen střípek, který se někam zatoulal na dlouhou dobu, a tahle mozaika se zase po čase složí dohromady a bude zase dobře, šťastně ...

Lindita

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Mám to stejně. Úplně mi ten článek mluví z duše.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles