Toulky Podblanickem - NS Roudný a Odlochovice

Na dohled od památné hory Blaník nalézá se obec Roudný - zlatonosná lokalita, v níž byla před dvěma lety vytyčena nová naučná stezka. Uváděná délka je 4,5 km a provede vás místy, kde probíhala těžba od středověku až do 50. let minulého století.

Jde o příjemnou procházku lesními pěšinami vhodnou jak pro zájemce o geologii, tak pro návštěvníky všech věkových kategorií. Začátek je na návsi v Roudném. Stezka je okružní, takže parkovat můžete hned poblíž, u tabule číslo 2 nebo 14.

Stezka je značena klasicky jako naučné stezky, tedy bílý čtverec s šikmým zeleným pruhem, ale právě skutečnost, že jde o okružní cestu, která se v úvodu a závěru téměř dotýká, může návštěvníka trochu zmást. Ne že by to nějak zásadně vadilo, ale chcete-li projít všechny zastávky, postupujte následovně:

Úvodní altánek s důlním vozíkem nám poskytne základní informace o historii těžby. První písemný doklad o Roudném je listina krále Jana Lucemburského z roku 1337. Tabulka s grafem jasně ukazuje rozdíl objemu získaného ryzího zlata v různých dobách. Například v druhé polovině 18. století bylo vytěženo ročně 0,6 kg a šachty dosahovaly do hloubky 80 metrů, počátkem 20. století přinesla modernizace průměrnou roční výtěžnost 219 kg a to až z hloubky 450 metrů. Tehdy důl zaměstnával zhruba 400 pracovníků. Těžba kulminovala v roce 1913, dosažením výtěžku 325 kg ryzího zlata, pak byla paralyzována 1. světovou válkou. V dalších letech měl vliv na těžbu pokles světových cen i změna vlastníka, po 2. světové válce až do 90. let bylo prováděno několik průzkumů.

Vydáme se nyní po silnici vzhůru po trase naučné stezky, abychom mohli posoudit, zda od zastavení těžby uběhlo hodně nebo málo času, kolik důlních staveb a opuštěných ložisek stačil pohltit les. Skvěle jsou nám v tom nápomocny dobové fotografie, které uvidíme na panelech a můžeme je porovnávat se současným stavem.

Každá z tabulí naučné stezky má i část věnovanou dětem, kde roztomilý permoník Ruda podstatně srozumitelněji vysvětluje, jak to v dole a při těžbě funguje.

Zastávka číslo 2 je věnována šachtě Aleška a nyní pozor, vlevo v lese lze zahlédnout další tabuli NS a mnohý návštěvník k ní zamíří. Je to však zastávka č. 12 - tudy se budeme vracet. Setrvejte proto ještě okamžik na silnici, hned v zatáčce je tabule č.3, věnovaná bývalé konečné lanové dráhy přepravující odpadní písky. Tady už správně silnici opustíme a pokračujeme do lesa. V trase lanovky je dodnes patrný průsek a narazíme i na zbytky pilířů. Pěšinka se dále klikatí členitým terénem mezi četnými pozůstatky po těžbě k zastávce č.4 a následně nás vyvede na silnici, po ní pokračujeme vlevo. Budova, kterou vidíme na kraji lesa, je bývalé ředitelství závodu a hotel. Dnes objekty slouží jako pobočka Integrovaného centra sociálních služeb Odlochovice.

Zastávka č. 5 nám nabízí zajímavé názorné porovnání: kostka zlata vážící 1 tunu by měla hranu 37,27 cm, zatímco tuna vody se vejde do krychle o hraně 1 metr (viz přiložená fotografie).

Na zastávce č. 6 - Louhovna  si připomeneme, jako chemikálie se pro získávání zlata z rudy používaly a č. 7 - Kalojemy nás přivede k zajímavé lokalitě tvořené jemnými písky. Imituje písečné přesypy a tak se zde vyskytuje teplomilný hmyz i vzácné druhy rostlin.

Z mapky trasy je patrné, že si nyní z hlavní trasy můžete udělat odbočku do údolí k zastávce č. 8, kde stávala čerpací stanice. Při výrobě zlata bylo potřeba velké množství vody, část se jí získávala z kalojemů, část z nádrže na potoce a část odčerpáváním z dolu, kam podzemní vody neustále prosakují.

Po návratu na hlavní trasu se přes zastávku č.  9 - Stoupové úpravny a elektrocentrála dostáváme asi k nejatraktivnější zastávce č. 10 - Laboratoř. Tady se prováděly analýzy vzorků a konečné zpracování amalgámu, k čemuž se využívaly kalíšky, tzv. tyglíky. Zbytky použitých tavicích tyglíků ještě dnes najdeme v okolí laboratoře, stačí pár kroků do lesa a můžete si sami vyhrabat nějaký střep z tyglíku. Pro tuto činnost zde bývala k dispozici i lopatka, bohužel, zbyl po ní jen řetěz, který nenechavcům nezabránil v jejím odcizení.

Z lesa nad laboratoří je pěkný výhled k Malému Blaníku a na táhlé zalesněné hřbety a návrší.

Zbývají nám už jen 4 zastávky, sestoupíme při nich kolem šachet Václav a Jindřiška do údolí a vrátíme se do obce. Pokud vás unavila přemíra informací, můžete si zkusit vypočítat, kolik je potřeba permoníků stojících jeden na druhém, aby dosáhli ze dna dolu na povrch, jestliže máme šachtu hlubokou 510 metrů. Poradím vám, že běžný permoník měří 50 cm.

Procházku po NS Roudný můžete spojit s návštěvou dalších zajímavých cílů, které se v kraji Blanických rytířů nacházejí. Je jich opravdu hodně. Z těch méně známých jsem vybrala Odlochovice, vzdálené od Roudného asi 10 minut jízdy autem.

Nachází se zde novorenesanční zámek a barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. V zámku dnes sídlí Integrované centrum sociálních služeb pro osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením, ale park je volně přístupný a v přízemí zámku je velice příjemná kavárna. Můžete si zde zakoupit i výrobky zdejších klientů, které vznikly v prostorách keramické, textilní a výtvarné dílny. V upraveném krajinářském parku naleznete řadu soch, domek „Švýcarák“, altán, rybníček i malé lapidárium. Musím přiznat, že jsem byla příjemně překvapena, zámkem, parkem i zdejšími aktivitami.

V nedalekých Ratměřicích je rovněž přístupný zámecký park s největšími sekvojovci v České republice, nebo se můžete se seznámit s historií bitvy u Jankova - viz článek Výlet po stopách bitvy u Jankova (https://www.chytrazena.cz/vylet-po-stopach-bitvy-u-jankova-19932.html).

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10