Nejrůznějšími vadami zraku trpí velké procento lidí, zvláště v civilizovaných částech světa. Vady zraku mohou způsobovat nejrůznější činitelé. Zatímco za časů našich babiček děti rády četly pod peřinou s baterkou, dnes si navykly trávit dlouhé hodiny před televizní či počítačovou obrazovkou. To samozřejmě očím škodí, ale není to jediný nepříznivý fenomén, který kvalitu zraku ovlivňuje. Mnohé nám dají do vínku naši předkové rodovými genetickými dispozicemi, své udělá i hektický způsob života, stres či znečištěné ovzduší (smog, prach), ve kterém jsme nuceni se pohybovat.

Naštěstí dnes existuje řada postupů, které mohou oční vadu částečně napravit, a v lepším případě se jí zbavit docela. U dvou nejběžnějších dioptrických vad - krátkozrakosti (myopie) a dalekozrakosti (hypermetropie) – se problém v dětském věku většinou upraví brýlemi, s dalším řešením se čeká do dospělosti.

Proč?
Dr. Petr Novák prozrazuje: „K stabilizaci dioptrické vady dochází individuálně mezi 15. až 30. rokem života, proto se až poté snažíme hledat optimální řešení. Jednou z nejefektivnějších možností je odstranění vady některou z chirurgických metod. Jde o zákrok excimer laserem, vložení fakické čočky nebo extrakci čiré čočky.“

A co jednotlivé metody obnášejí?
EXCIMER LASER - (z angl. EXCited dIMER) je počítačem řízený ultrafialový světelný paprsek o vlnové délce 193 nanometrů. Podstatou zákroku excimer laserem je modelace rohovkové tkáně působením laserového paprsku. Laserový paprsek dokáže po dopadu na povrch rohovky šetrně odstranit předem určenou velmi tenkou vrstvu tkáně. Energie laserového záření dokáže přerušit spojení mezi jednotlivými molekulami rohovkové tkáně, čímž dochází k jejich odpaření (vaporizaci). Každý puls excimer laseru je tak schopen odstranit rohovkovou tkáň s přesností na 0,25 mikronu. Rozložení laserových pulsů řídí počítač přes clony a postupným snášením tkáně dochází k požadované změně zakřivení rohovky a tím i ke změně její optické mohutnosti.

U krátkozrakosti je rohovka v centrální části oplošťována, stává se méně lomivější, u dalekozrakosti je naopak cílem zákroku její zestrmení a zvýšení lomivosti. U astigmatismu je vada korigována vyrovnáním nepravidelného zakřivení rohovky. Díky tomu, že excimer laser produkuje "studené" záření, nehrozí nebezpečí tepelného poškození rohovkové tkáně ani dalších očních struktur. Vysoká přesnost, dobrá předvídatelnost změn v povrchovém zakřivení a bezpečnost řadí excimer laserové zákroky do čela současných refrakčních chirurgických metod.

FAKICKÁ ČOČKA - umělá čočka, která se vkládá do nitra oka při zachování přirozené lidské čočky. Kombinace umělé fakické čočky a čočky přirozené znamená možnost úpravy dioptrií se současným zachováním akomodace (zaostřování) lidské čočky. Při implantaci fakické čočky do nitra oka se tato vkládá buď do přední části oka před duhovku (tzv. fakické čočky "předněkomorové"), nebo za duhovku těsně před čočku lidskou (tzv. "zadněkomorová" fakická čočka). Jedná se o nitrooční chirurgický zákrok, užívaný ke korekci vysokých vad (krátkozrakosti nebo dalekozrakosti) u pacientů, u kterých není vhodné provedení laserové operace (např. pacienti s příliš vysokou vadou, tenkou rohovkou, širokými zornicemi).

EXTRAKCE ČIRÉ ČOČKY (CLE - Clear Lens Extraction) - je další z možností řešení refrakční vady v dospělosti, především vysoké hypermetropie u pacientů po čtyřicátém roce věku. Podstatou zákroku je odstranění čiré lidské čočky a její nahrazení umělou nitrooční čočkou tak, aby byla odstraněna dioptrická vada oka. Operace se provádí prakticky stejně jako operace šedého zákalu - tj. odstranění čočky zkalené. Existuje možnost náhrady původní čočky čočkou monofokální, kdy se následně pacient bez brýlí obejde na jednu ze tří vzdáleností (dálka, počítačová vzdálenost a čtení). Multifokální a akomodativní čočky zlepšují vidění na všechny vzdálenosti.