Tři opice - kriminální povídky

Cena: 219 Kč

S fantomem, který unese manželku doktora Johna Watsona, přítele Sherlocka Holmese. Co je spojuje? Touha po pomstě. Na světě přece není staršího a častějšího motivu pro zločin. Pro vraždu. Vraždu promyšlenou a do detailu naplánovanou, protože jak praví staré přísloví, pomsta chutná nejlépe zastudena…

O autorovi knihy

Tři opice - kriminální povídky:

David Urban se narodil před více než 45 lety v Praze, kde žije dodnes. Je šťastně ženatý, má dvě dospělé děti a v panelákovém bytě s ním mimo manželky bydlí také pár koček. Už více než polovinu života pracuje u pražské kriminálky, což se odráží na jeho literární tvorbě. Mezi jeho zájmy patří četba knih, sbírání komiksů a hraní her. Rád zdolává lezecké stěny a věnuje se lukostřelbě.

Ukázka z knihy Tři opice - kriminální povídky:

„ZNÁTE TAKOVOU TU SOŠKU TŘÍ OPIC?" oslovil zamyšleně osobu, která seděla na židli uprostřed obývacího pokoje. Závěsy na oknech byly zatažené, křišťálový lustr zhasnutý a místnost osvětlovala pouze stojací lampa se stínítkem japonského vzoru, umístěná v rohu vedle kožené sedačky. Vyobrazení barevní ptáci a růžové květy se promítali na bílé stěny. Pokoj byl zařízen stylově, muže dokonce překvapilo, jak dobrý má majitelka vkus. Trochu ho mrzelo, že celou scénu pokazil starou dřevěnou židlí, která se sem nehodila. Jenže jiná možnost nebyla, luxusní nábytek se pro jeho úmysly nehodil.

Žena měla malou, hubenou postavu, která působila křehce. Mohlo jí být kolem padesáti let, ale vypadala zachovale a sympaticky. Kdysi se mu líbila a občas figurovala v jeho snech. Prošedivělé, původně uhlově černé vlasy ohraničovaly její bledý, strhaný obličej. Z oroseného čela stékalo několik stružek potu, které ji nepříjemně pálily v očích a nutily mrkat. Zvětšenými zorničkami v modrých duhovkách roztržitě těkala ke dveřím, jako by doufala, že se v nich v pravou chvíli objeví manžel nebo jiný zachránce. Nehýbala se, ale celé tělo se jí chvělo a většinu odhalené kůže pokrývala husina.

Muž se k ní naklonil a do ucha jí zopakoval dotaz, jako by ho prvně neslyšela. Na tváři ucítila jeho horký dech. Voněl po jahodách. Možná měl žvýkačku, napadlo ji, protože podvědomě očekávala, že takovému člověku bude z úst páchnout. Jenže on od počátku nevypadal jako zločinec, jinak by mu neotevřela. Měl hezký obličej, sportovní postavu a byl slušně oblečen. Na první pohled sympaťák.
Postavil se a nedočkavě na ni upřel pronikavý pohled.

Vůbec nechápala, o čem mluví. Kdo to je a co po ní chce? Proč přišel za ní? Nechtěla, aby se znovu tolik přibližoval, tak odpověděla prudkým zavrtěním hlavy. Židle pod ní zavrzala a provaz, kterým měla za zády spoutané ruce k opěradlu, se
jí bolestivě zařízl do kůže. Tlak na kotnících a holeních obnažených nohou jí připomněl, že je má přivázané k předním nohám židle.

„Neznáte? To mi neříkejte, ty opice zná přece každý," zapochyboval laškovně muž a s úsměvem ženě zahrozil nataženým ukazovákem pravé ruky. „Jedna opička si zakrývá oči, druhá uši a ta třetí pusu. Podívejte, už si vzpomínáte?"
Strčil ženě před obličej malou sošku a znovu pohlédl do jejích vystrašených očí. Zamrkala a letmo na ni pohlédla. V tom šeru nedokázala rozeznat jednotlivé detaily, ale pochopila, co jí ukazuje. Po chvíli souhlasně přikývla.

Poněkolikáté se pokusila na muže promluvit, ale přes zmuchlanou látku zastrčenou v puse do ticha místnosti proniklo pouze nesrozumitelné zahuhlání.
„Vidíte, já věděl, že si vzpomenete," zaradoval se, pohladil ji po zpocených vlasech a usmál se na ni. V tom úsměvu se neodrážela žádná radost. Byl chladný a zlý, stejně jako mužovy oči.
Odněkud z kapsy kalhot vytáhl lesklý předmět a sevřel ho v dlani, než si ho stačila prohlédnout.
„Vy jste tehdy, paní Mrázková, byla přesně jako ty opice.
Vy jste neviděla, neslyšela a nemluvila."

Tuto knihu Tři opice - kriminální povídky koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství Knižní klub nebo na eshopu Luxor.cz.