Učení jazyků kazí dětství. Pravda, nebo mýtus?

Kdy jsou děti připraveny začít se učit cizí jazyk? Tato otázka budí rozporuplné názory. Kritici raného učení jazyků se domnívají, že by děti neměly být zahlcovány příliš mnoha novými informacemi. Zastánci naopak kontrují tím, že učení jazyků je pro děti přirozené a má velmi pozitivní vliv na vývoj jejich mozku.

V době globalizace čím dál více dětí vyrůstá ve vícejazyčných domácnostech a fakt, že od malička komunikují ve více řečech, nemá podle dětských psychologů žádný negativní dopad na jejich vývoj. Naopak, většina lidí, kteří odmalička mluví více jazyky, se shoduje, že se jim každá další řeč učí snáze. Učení jazyků navíc skvěle trénuje paměť, což se pozitivně promítá do nejrůznějších sfér každodenního života.

„Že by učení cizích jazyků kazilo dětem dětství je absolutní nesmysl. Například ve školce se děti učí angličtinu tak přirozeně, jak jen to jde. A má to velký smysl. V době, kdy se děti, které jsou teď na základních školách, dostanou na pracovní trh, bude angličtina naprosto samozřejmým pracovním nástrojem všech. To co se naučí teď, je nebude zatěžovat v dospělosti, kdy se mohou naplno věnovat svým specializacím,” vysvětluje Martina Přenosilová.

Kdy začít s jazyky?

Čím dříve, tím lépe, shodují se čím dál častěji dětští psychologové, neurologové i pedagogové. Děti v předškolním věku mají velmi dobrou zvukovou paměť, snadno si osvojí zvuk jazyka a mají tak šanci naučit se velmi dobrý přízvuk. V raném věku se děti jazyk naučí rychleji a mají větší šanci mluvit plynule.

Vliv na vývoj

Výzkumy ukazují, že děti schopné dorozumět se více než jedním jazykem mají obecně lepší komunikační dovednosti, vykazují lepší rozvoj kognitivních dovedností a jsou schopné lépe vnímat kulturní rozdíly. V dlouhodobějším horizontu pak samozřejmě plynulá znalost více jazyků otevírá lepší příležitosti na trhu práce a také podle mnoha výzkumů znalost jazyků oddaluje některé nemoci mozku, jako například Alzheimerovou chorobu.