Zimní zkouškové období je postrachem naprosté většiny vysokoškolských studentů. Mezi sešity a stohy poznámek se tak v lednu a únoru obvykle začínají na stolech objevovat šálky kávy, plechovky od energetických nápojů nebo tabulky čokolád. Po skončení zkoušek má pak řada studentů potíže se spánkem, koncentrací, žaludkem či tělesnou hmotností. V tomto článku proto poradíme, co skutečně pomůže zlepšit paměť, bdělost a soustředění, aniž by se to negativně odrazilo na stavu organismu.

Vitamín B

Vitamín B je nezbytný pro fungování mozku a nervového systému. Pokud si mozek představíte jako motor těla, vitamíny B jsou jeho palivem. Tyto látky jsou obsaženy v celé řadě dostupných potravin, například v masu, luštěninách, mléku, vejcích či listové zelenině. Pro podporu učení je důležitý především vitamín B 12. Přispívá totiž k normálnímu fungování nervové soustavy a psychické činnosti. Napomáhá také snižovat míru únavy a vyčerpání, potlačuje stres a podněcuje kognitivní funkci mozku.

Dalším důležitým ze skupiny je pak vitamín B1, který přispívá k dobré funkci nervového systému a pomáhá překonávat emotivní a stresové situace. Vitamíny B však organismus nedokáže dlouhodobě skladovat, proto je nutné je tělu neustále dodávat.

Ginko Biloba

Ginko biloba je mezi látkami podporujícími soustředění a paměť již stálicí. Do roku 2008 se dokonce věřilo, že výtažek takzvaných ginkgolidů bude cestou k léčbě Alzheimerovy choroby a stařecké demence. Studie na Pensylvánské univerzitě bohužel tuto domněnku vyvrátila. Extrakt je získávaný z jinanu dvoulaločného, který se vyskytuje na zemském povrchu již přes 300 milionů let. Ginko biloba je doporučována především díky vysokému obsahu antioxidantů, které pomáhají zabraňovat poškozování buněk, jsou účinné na odbourávání stresu a celkové stimulování nervového systému. Užívání ginko biloby je však spíše během na dlouhou trať a zařazení tablet či tinktur do životosprávy je třeba promyslet dříve, než v samotném zkouškovém období.

Lecithin

Látkou, která je schopna vypomoci při pocitu únavy a dokáže příznivě ovlivnit intenzitu myšlení, je lecithin. Ten je obsažen například v pšenici, rybách, vejcích či například v sóji. Vedle podpory paměti lecithin napomáhá také v boji proti zvýšené hladině cholesterolu či kardiovaskulárním onemocněním. U lecithinu je však důležité dodržovat dávkování, které doporučí lékárník. Doporučená denní dávka představuje 2,5 g, průměrná denní spotřeba se pohybuje až na hranici 3 gramů. Předávkování lecithinem není časté, při konzumaci nadměrného množství se však mohou objevit nežádoucí vedlejší účinky. Mezi ně se řadí třeba nadměrné a silně zapáchající pocení, zvracení, problémy s trávením či snížení chuti na jídlo. Lecithin se užívá nejvíce ve formě tablet, přičemž je důležité každou tabletu řádně zapít.

Brahmi a reishi

Pokud jste spíše zastáncem alternativní medicíny, můžete zkusit vsadit na asijskou bylinu brahmi. Roste v Himalájích, kde je oblíbená především díky pozitivním vlivům na mentální funkce. Konkrétně na dlouhodobé zlepšení paměti, schopnosti podporovat učení či reflexy. Bylina je známá silnými antioxidačními vlastnostmi a tinktura z ní má blahodárné účinky při revmatických onemocněních.

Značně oblíbenou alternativou je vedle brahmi také reishi, která je často označována jako houba dlouhověkosti. Její užívání nemá žádné vedlejší účinky a je proto řazena do skupiny takzvaných adaptogenů. Houba obsahuje širokou škálu látek prospěšných pro lidský organismus, například více než 200 antioxidantů, vlákninu či důležité enzymy. „Houba reishi je známá svými blahodárnými účinky, které jsou nejen v Asii dodnes ceněny. Její užívání přispívá ke snižování hladiny cholesterolu, podporuje krevní oběh, zlepšuje regeneraci plic nebo pomáhá se spánkem. Extrakt z reishi zároveň podporuje paměť a přispívá ke zlepšení koncentrace," potvrzuje účinky houby MUDr. Pavel Hanzelka.