Učitelé národa - Rumunsko, Srbsko

Závěrečný díl třídílné série dokumentů o učitelích češtiny v zahraničí Učitelé národa - Rumunsko, Srbsko je věnován učitelům Petrovi a Kateřině v rumunském Banátu a Jaroslavu Lexovi, který působí v srbské vesnici Kruščice.

V průběhu 19. století odcházely do světa celé rodiny z Čech a Moravy v touze po lepším živobytí. Češtinu dnes proto po více než sto letech zaslechneme nejen v Rumunském Banátu, ale i v Jižní Americe nebo na břehu Černého moře. Potomci původních osadníků svůj mateřský jazyk často pozapomněli, ale vztah k zemi svých předků rozhodně neztratili. Mnozí z nich dokonce touží si češtinu osvěžit. Proto za nimi ministerstvo školství České republiky každoročně vysílá učitele, kteří jim s úskalími rodné řeči pomáhají.

V rumunské Svaté Heleně se děti učí češtinu přímo ve škole až do čtvrté třídy. Petr Skořepa z pořadu Učitelé národa - Rumunsko, Srbsko tu učí už několik let a má tak na své žáky dlouhodobý vliv. Lidé v obci ho dobře přijali, učitel tu pořád ještě má autoritu. Jediné, co ho mrzí je, že se české vesnice v Banátu vylidňují – zatímco v devadesátých letech bylo ve škole ještě na devadesát dětí, dnes jich je už jen 27. V nedaleké vsi působí také česká učitelka Kateřina Rohanová, jejíž motivací pro tuto práci byla touha učit vesnické děti.

Banát ovšem není jen Rumunsko. Stejným jménem bývá označována oblast v nedalekém Srbsku. Naši krajané sem postupně odešli z Rumunska za mírnějším podnebím. Ale i tady musí rolníci tvrdě pracovat, děti nevyjímaje. Jaroslav z pořadu Učitelé národa - Rumunsko, Srbsko sem do Kruščic přijel se ženou a třemi dětmi a je pro něj důležité stát se součástí místní komunity, byť jen na jeden rok. Kromě toho, že učí krajany česky, zpívá s nimi v kostele a hraje ochotnické divadlo. Noc na Karlštejně odehráli jeho studenti v češtině.