Unikátní dokumenty na Prima ZOOM pro 31. týden:

Po celém světě stojí výjimečně navržené objekty a stavby postavené tak, aby ulehčily život těm, kteří je využívají, okouzlily ty, co je navštíví, a vydělaly peníze těm, kteří si je objednali a kteří je navrhli a postavili. Jsou to megastavby snů. Aby vůbec vznikly, musely se často nejdříve vyřešit záludné technické problémy, překonat nečekané překážky a zavést mnohé inovace. Tyto výjimečné projekty bývaly nejmodernějším výstřelkem designu a stavebnictví. Ale dnes už jsou nepoužívané, někdy kontaminované a jindy vyloženě nebezpečné. Ve třetí řadě oblíbeného seriálu se podíváme na další tajuplné zapomenuté megastavby. Zjistíme, kdo je zkonstruoval, jaké fascinující příběhy ukrývají a jakými tajemstvími jsou opředeny. A proč zůstaly zapomenuty.

To jste ještě neviděli! Seriál Hitlerova kronika zachycuje každodenní život v Evropě mezi lety 1889 a 1945. Mnoho z těchto působivých záběrů se objevuje na televizní obrazovce poprvé v barvě. Hitlerova kronika je v dnešní době mnohem aktuálnější než většina jiných portrétů a biografií nechvalně proslulého diktátora a vůdce nacistické říše. Vychází z dosud nejrozsáhlejší sbírky archivních materiálů, včetně historických záznamů z ještě nepublikovaných zdrojů. Předkládá Hitlerův život do nejmenších detailů na pozadí a v kontextu společenského dění první poloviny 20. století. To vše doplňuje moderní výklad dnešních historiků. Přesvědčte se na vlastní oči o tom, že snaha ovlivnit politické vnímání světa a narušit demokracii omíláním populistických řečí, falešných zpráv i naprostých lží není nic nového. Sledovat, jak se znovu historie opakuje, je znepokojivý, a přesto zajímavý zážitek.

Milióny let evoluce udělaly ze žraloků dokonalé predátory a svrchované vládce podmořské říše. Pevnina naštěstí poskytla bezpečné útočiště nám lidem, ale i dalším suchozemským zvířatům. Až doteď. Nyní se zdá, že neúnavní a nemilosrdní dravci našli způsob, jak překročit zdánlivě nepřekonatelnou hranici. Po celém světě se množí případy žraloků, kteří se kvůli kořisti vrhají na suchou zemi. Začíná nová kapitola jejich evoluce? Znamená to, že žralokům už moře nestačí a začali lovit na pevnině i ve vzduchu?

V sérii Modravé hlubiny se připojíme k předním mořským ekologům na jejich výpravě plné zajímavých objevů. Dobrodružná expedice vede do odlehlých koutů světa. Dochází během ní k odhalování nesčetných tajemství oceánů i boji za ochranu ohrožených druhů, které se snaží přežít v čím dál více nehostinných mořích. Ponořte se do hloubek společně s delfíny a žraloky obrovskými a postavte se tváří v tvář nebezpečným žralokům bílým. Dostanete se tak o krok blíže k pochopení záhad modravých hlubin.

Za posledních třicet let vymizela z Afriky polovina žiraf, v některých oblastech i přes 90 %. Nebezpečím pro žirafy jsou přítomnost člověka, pytláctví, ztráta území a klimatické změny. Od roku 2016 patří žirafa k ohroženým druhům. Doktor Francois Deacon vymyslel odvážný projekt, jehož cílem bylo odchytit dvacet divokých žiraf, včetně samců, dát jim GPS obojky, odebrat vzorky a studovat je. Poprvé na světě bylo cílem i odebrání spermatu samcům. Odebrané sperma je nejbezpečnější k ochraně genetického zdraví dalších populací, protože žirafy při přemisťování do jiných oblastí často hynou. Je velmi náročné chytit velkého samce, uspat ho a udržet naživu. Krom toho, že účastníci projektu riskují svůj vlastní život, může mít při odchytu žirafa problémy s dýcháním kvůli anatomii krku. Elitní, dvacetičlenný tým vědců a veterinářů se vydal do soukromé rezervace Rooipoort, kde zpočátku odchyt trénoval. Ten skutečný probíhal tak, že nejprve vrtulník lokalizoval žirafu a střelec na jeho palubě ji šipkou uspal. Ostatní dojeli na místo auty a plnili zadané úkoly.

Projekt byl plánován na čtyři dny a na celou operaci, od uspání do probuzení měli členové týmu pouhých sedmnáct minut. Nastaly i problémy. Jedna žirafa padla do trnitého křoví, z něhož ji museli vytahovat autem. Přesto se jim podařilo nasadit obojek jedenácti žirafám. Druhý den se jim podařilo odchytit další žirafy včetně mladých samců. Jejich sperma však neobsahovalo použitelné spermie. Jedna ze žiraf padla v hustě zarostlé oblasti, kam auta nemohla. Museli ji probudit bez vyšetření. Třetí den pršelo, byla zima a nedařilo se jim najít dospělé samce. Letový čas vrtulníku vypršel. Po telefonické konzultaci se šéfové Nadace pro záchranu žiraf rozhodli zaplatit ještě dvě hodiny letu. Poslední den odchytu již tým měl sedativa jen pro jednu žirafu. Poštěstilo se najít velkého samce, kterému odebrali sperma s miliony živých spermií. Za tři a půl dne tým nasadil obojky osmnácti žirafám a jako první na světě odebral samci sperma. Bude zmrazeno a může zabránit vyhynutí těchto velkých savců, protože je použitelné pro všechny existující populace.

Syn prezidenta Masaryka, exilový a poválečný československý ministr zahraničí Jan Masaryk, si za svého života dokázal neformálním chováním získat značné sympatie veřejnosti. Tím bolestněji byla pociťována zpráva o jeho tragickém skonu pádem z okna a prakticky okamžitě se vynořily pověsti o pádu nedobrovolném. Seznámíme se s životní dráhou „prezidentova syna“, s jeho mimořádnými schopnostmi, ale i nesčetnými aférami a slabostmi – i s ponurou hrozbou zděděných dispozic k duševní chorobě.

Podrobněji se pořad zabývá Masarykovým působením v exilu a vývojem tehdejší čs. zahraniční politiky, otázce závislosti poválečného směřování na Stalinových přáních i o úvahách J. Masaryka o odchodu z diplomacie, v čemž někteří vidí náznaky úvah o sebevraždě. Na druhé straně, řada podrobností verzi o sebevraždě nenasvědčuje (pyžamo, omítka za nehty atd.). Chtěl snad J. Masaryk otevřeněji vystoupit proti vznikající komunistické diktatuře, které některými svými postoji dosud pomáhal? Nebo ji hodlal po únorovém převratu ještě silněji podpořit? A pokud byl zavražděn, kdo jej zavraždil? Kdy a kde? A jaké budou další kauzy 50. let?

A obsahem závěrečného dílu této série jsou úvahy nad možností, že události Mnichova 1938 byly rozhodnuty a možná i naplánovány dávno předem, již v souvislosti s konferencí v Locarnu v roce 1925. Nejprve jsou vylíčeny okolnosti vzniku ČSR a formování její zahraniční politiky, včetně kuriózní zmínky o vyznamenání Mussoliniho Řádem bílého lva, vysvětlení anglo-francouzského soupeření ve střední Evropě a Benešovy mylné sázky na Francii.

Špatná orientace se stala zřejmou na locarnské konferenci, kde Německo garantovalo východní hranice Francie, nikoli však hranice malých, s Francií spřátelených států (ČSR, Polska). Beneš locarnský debakl své politiky nikdy nepřiznal, vazby na francouzské mocenské kruhy udržoval nadále až do hořkého konce. Pak následuje popis nového vzestupu Německa a prohlubující se beznadějnost postavení ČSR. Nakonec vyvstanou otázky, proč některé německé dokumenty, včetně mnichovské dohody samotné, vyznívají, jako by navazovaly na nějaká starší, ČSR akceptovaná ujednání. Existovala snad taková? A neměli bychom i o nich vědět pravdu?

Cestopisný dokument sleduje Lukáše Sochu a Tomáše Vaňourka, dlouholeté kamarády z Plas u Plzně, kteří si stanovili velký cíl – zopakovat euroasijskou cestu legend Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda z let 1959–1964 a najít minimálně 100 míst, která stejným způsobem jako ZH znovu zdokumentují. Svou životní výpravu uskutečnili na počest 100. narozenin Miroslava Zikmunda a založili projekt Zikmund100. Cestopisný dokumentární film zblízka sleduje Lukáše a Tomáše v časových rozestupech a na různých místech světa během téměř roční výpravy, jejíž směr určily fotografie staré 60 let. Prožíváme s nimi proces pátrání po místech, která právě před 60 lety Zikmund s Hanzelkou navštívili a vyfotili, ale i neuvěřitelné situace, které je během cesty potkaly.

Pořad se skládá z autentických momentů a škály náhodných situací a setkání. Skrze upřímnou spontánnost a humor jim vlastní nahlížíme nejen do procesu hledání a nacházení, ale i do jejich každodenní rutiny, radostí, těžkých chvil a velmi osobních momentů. Na místech, jako jsou odlehlé vesnice na Sumatře, surová pohoří na Kamčatce nebo posvátná pohřebiště v Indii, provází mladé cestovatele nejen místní průvodci, jako například král kanibalů, ale také průvodci němí, jako je řeka Ganga, se kterou plyne vyprávění o životě Indů. Skrze škálu barvitých míst sledujeme, jak se svět změnil po 60 letech.

Zikmund100 se tak stal komplexním projektem, který zahrnuje úspěšnou výstavu sta retrospektivních fotografií, originálních artefaktů z cest HZ, výstavu autentických fotografií Lukáše Sochy, cestopisnou knihu Zikmund100, kterou vydalo nakladatelství Albatros, publikaci zahrnující retrospektivní fotografie s popisem, přednášky pro veřejnost i pro školy, autorská čtení a film Cesta jako žádná ze sta. Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek projeli na své životní cestě za 262 dnů 130 000 km, 32 zemí euroasijského kontinentu, přivezli celkem 195 retrospektivních fotografií, spali ve 134 hotelech, 64 lety proletěli 22 časových pásem. Natočili 60 hodin materiálu, z něhož nakonec pod taktovkou režisérky Viktorie Lörinczové a díky kameramanům – Vojtěch Nedvěd, Šimon Havel a Jakub Vlachynský – vznikl sedmdesátiminutový film.

Unikátní dokumenty uvidíte každý den
od 20:00 – 24:00 hodin na Prima Zoom!