Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Jeřabiny - nejoblíbenější receptyJeřabiny - nejoblíbenější recepty
Chytrá Žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Neděle 24.09. 2017
Dnes má svátek Jaromír
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Vánoce bez kapra

28. 12. 2010 | Vaše příběhy
Už je to pár let, co se tento příběh odehrál, tehdy mně byly asi tři nebo čtyři roky. Ráno na Štědrý den jsem se probudila. Stromeček byl už nazdobený, domem vonělo krásně cukroví, pohádky byly v plném proudu, já si odbíhala od pohádek hrát s kaprem do vany, zkrátka, byla to krásná vánoční atmosféra, taková, jakou si o Vánocích všichni přejeme.

Blížila se doba štědrovečerní večeře, možná to byl pozdní oběd, to už nevím, ale protože jsem ráda jedla (bohužel mně to zůstalo až do teď) tak možná to byl ten pozdní oběd. Tatínek šel tehdy do koupelny s tím, že už si musí kapra vzít, aby ho mohl připravit k jídlu. Ptala jsem se proč, vždyť jsem si s ním přeci tak pěkně hrála, pozorovala jsem ho, jak ve vaně plave, jak dýchá, hladila jsem ho po jeho hladkém mokrém šupinatém hřbetu. Pochopte, ten tvor ve vaně mě naprosto fascinoval.

kaprA pak přišla ta rána. Chtěli ho připravit k večeři. To jste neviděli, co jsem vyváděla, já se přiznám, že i já si to nepamatuji, jen z vyprávění rodičů, prý jsem tak strašně plakala, přímo řvala, že to nesmí udělat, že ho nesmí zabít. Snažili se mně to vysvětlit, přemlouvali, domlouvali, ale nic nepomáhalo, trvala jsem na tom, že kapříka musíme vzít a pustit do nedaleké řeky Svitavy. Po opravdu dlouhém přemlouvání to rodiče vzdali, vzali jsme kapra, už nevím, jestli ho zabalili do mokrého hadru, nebo dali do kýblu s vodou, a nesli jsme ho k řece.

Tam jsme ho vypustili do vody, a já, šťastná a spokojená, že si kapřík plave dál, jsem se vracela domů. To, že kapr nepřežije, jsem se samozřejmě dozvěděla až o mnoho let později. Tehdy to pro mě bylo ale nesmírně důležité, vidět kapříka, jak si plave v té velké řece a svému dalšímu osudu vstříc.

Nakonec na štědrovečerní večeři, ano, nakonec z toho byla opravdu večeře a to hodně pozdní, jsme jako tradičně měli řízky, rozdali se dárky a my se dívali na pohádky.

Hodně dlouho mně trvalo, než jsem byla vůbec schopna si kapra dát, řekla bych, že až co jsem začala chodit s manželem, tehdy ještě s přítelem, u nich byl kapr tradicí.

Jedno vím ale jistě, ke mně musí kapr připutovat už naporcovaný, nikdy už mně ve vaně žádný živý kapřík nebude plavat a vím, že můj syn by ho taky oplakal, a šli bychom ho, jako tenkrát, znovu vypustit do řeky.

iris - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj


Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
iris. Asi každé dítě má takové slitování se zvířetem, a někdy i my dospělí Smajlík.
Když jsme byly malé, děda zabíjel králíky. Já byla o 2,5 roku starší, mamka řekla dědovi, hlavně, aby to neviděla má sestra. Děda králíky schoval v kýbli pod umyvadlo, přikryl je hadrem. Ale sestra najednou vběhla do kuchyně a brečela: "Už tři, už tři..." Nikdo z ní víc nedostal, až po chvíli: "Už tři králíky děda zabil."
Ale můj taťka, přestože je z vesnice, nezabil nikdy ani kapra. Dokonce nejezdil ani na zabijačky.
Obrázek uživatelky
profil
moc děkuji za komentářeSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Roztomilý a moc pěkně napsaný příběh, Iris.Smajlík
Také ti velmi dobře rozumím,jediný živý tvor,se kterým nemám žádné slitování, je pavouk. I slepice, které jsme si - už vynesené, koupili ve statku na polévku, dostaly jména a nezbylo jim, než umřít stářím.Smajlík
Teď zrovna taky truchlím..Minulý týden se k nám nastěhovala malá myška. Sice jsem z toho neměla radost, když jsem ji slyšela večer šustit ve špajzi, ale pak začala chodit za mnou do obýváku - přišla vždy kolem půlnoci, vykoukla z květináče a pak mi dělala cirkusové představení. Byla roztomilá, očka jak perličky. Bavila mě víc jak televize. Manžel natáhl pastičku do špajzi a já, navzdory všem rozumovým argumentům,jsem měla škodolibou radost,že myška zdárně uniká a past je prázdná. No, dnes ráno už prázdná nebyla...ach joSmajlík Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
U nás také plaval kapřík ve vaně, ale je pravda, že se rodiče vždy postarali o to, abychom při "tom" nebyly. Takže jsme se setrou byly buď venku, nebo jsme byly nějak jinak "zaměstnané".
Jinak bych na podobné téma mohla napsat příběh, který je ovšem tak trochu zdrcující, bylo by třeba číst jej s nadhledem..., ještě jsem se ani neodvážila ani pomyslet, že bych se dala do jeho psaní...., jelikož bych byla možná ukamenována přes monitor. No, uvidíme
Obrázek uživatelky
profil
opravdu kouzelny vanocni pribeh!!!SmajlíkSmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles