Červená řepa - nejoblíbenější receptyČervená řepa - nejoblíbenější recepty Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Kdy se slaví Halloween v roce 2017?Kdy se slaví Halloween v roce 2017? Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Narozeninový poklad
Soutěžte o výhry za
více než 150 000 Kč
do startu zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 19.10. 2017
Dnes má svátek Michaela
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Vedro kardiakům nesvědčí, ale komplikacím mohou předejít

1. 08. 2015 | Nemoci
To, že extrémní letní horko nedělá dobře kardiakům, je obecně známý fakt. V době, kdy v našem mírném podnebním pásmu zavládnou tropické teploty, zvýší se zpravidla bohužel i počet úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Přitom znalostí příčin a dodržováním určitých pravidel lze mnohým komplikacím předejít. V čem je tedy problém?

Mnozí lidé si vůbec nepřipouštějí, že i oni spadají do rizikové skupiny. Když se řekne kardiak, většina z nás si totiž představí člověka, který prodělal infarkt, má bypass, anginu pectoris a podobně. Ne každý, komu hrozí nebezpečí komplikací z horka, o tom ale ví. Cítí se zdráv a netuší, že má třeba zvýšenou hladinu cholesterolu nebo má blízko k poškození cévní stěny, které dost často nelze předem diagnostikovat. „Za kardiaky považujeme obecně všechny pacienty, kteří trpí různými kardiovaskulárními onemocněními chronického typu,“ říká profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

kardiaci a vedro„Z hlediska zvýšeného rizika vzniku komplikací v důsledku extrémně teplého počasí bych je rozdělil do čtyř skupin. Do první skupiny bych zařadil všechny s onemocněním věnčitých tepen, ty, kteří mají diagnostikovanou anginu pectoris nebo prodělali infarkt myokardu. Druhou skupinu by tvořili například pacienti se srdeční arytmií, po operaci chlopní a ti, kteří inklinují k tvorbě trombů. Ve třetí skupině by byli potenciální kardiaci, tedy ti, kteří mají rizikovou rodinnou anamnézu nebo vyšší hladinu cholesterolu. V poslední skupině by pak byli pacienti léčení s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují zvláště v horku velkou zátěž pro kardiovaskulární systém.“


V horku je mimořádně důležité pít dostatečné množství vody


Organizmus se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanizmů. Jedním z nich je rozšíření cév, kterým je zajištěn odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak, což nastartuje kompenzační mechanizmy, jako je například zvýšení frekvence srdeční činnosti, zesílení kontrakcí srdečního svalu aj. Zdravý člověk zvládá tyto regulační pochody bez problémů. Naproti tomu třeba u nemocného s ischemickou chorobou srdeční způsobí klesající průtok krve srdečními tepnami nedostatečné okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech přichází i infarkt myokardu. Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být u některých jedinců příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z  důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

„Když hovoříme o dehydrataci, měli bychom zdůraznit, že jde o relativní dehydrataci. Člověk musí prostě v horku pít víc než normálně, protože se potí. Pokud normálně pije dva litry denně, nemůže v extrémním vedru za den vypít zase dva litry, ale spíše tři až čtyři litry. Jiná situace vyžaduje jiný pitný režim, a když ho nepřizpůsobíme, změní se vnitřní parametry našeho těla a s nimi i všechny srážlivé parametry," vysvětluje Neužil. „Zvláštní pozornost pitnému režimu by měli věnovat zvláště starší lidé a ženy, protože ty nemívají pocit žízně.“

Naprosto zásadní ve vedru je správné užívání léků


Každý, kdo má od lékaře předepsané léky, které jsou pro něj životně důležité, by měl být v období veder obzvláště obezřetný, aby některou dávku nevynechal. A pokud se vydá na dovolenou (nejen do tropických oblastí), měl by si zajistit dostatek léků na celou dobu pobytu mimo domov.

„Pacienti, kteří užívají léky proti srážlivosti krve, by měli mít tyto léky všude s sebou a měli by vědět, že jejich účinek může ovlivnit strava či jiné léky, což je problém zejména v tropickém horku. V žádném případě by neměli na dovolené nasazovat jakékoli nové léky,“ zdůrazňuje Neužil a dodává: „Stejně tak je třeba poctivě brát tzv. protidestičkové léky, které blokují seskupování krevních destiček. Ty se předepisují například pacientům po implantaci stentu (výztuže) do poškozené tepny. Vynechání takového léku ve velkém horku znamená opravdu kriticky vysoké riziko trombózy a ohrožení na životě.“

Pohyb přiměřeně omezit, ale ne zcela vypustit


Kardiovaskulární systém je v extrémním horku zatěžován dvojnásob. I zdraví a trénovaní jedinci by měli vědět, že při vysokých teplotách vydají při sportu mnohem více energie a ztěžují svému tělu termoregulaci. Na jejich adresu profesor Neužil říká: „Neradím zdravým či trénovaným lidem, aby ve vedru nesportovali. Říkám jen, vyhněte se maximálnímu zatížení. Vaše tepová frekvence by neměla přesáhnout 120 či 140 tepů za minutu. Když budete cítit, že už nemůžete, nepřemáhejte se.“ Kardiaci by ale měli pohyb v horku výrazně omezit. Když je tropické počasí, měli by přes den odpočívat ve stínu či v chladnější místnosti a na procházku jít spíše ráno nebo večer, když venkovní teplota klesne. Každý, kdo má nějaké srdeční onemocnění, by měl znát svoji maximální tepovou frekvenci (např. na základě prodělaného zátěžového testu) a měl by vědět, že jeho tepová frekvence při pohybu by neměla přesáhnout 70 až 75 procent této hodnoty. Na druhou stranu platí, že i v horkém počasí by kardiaci nějaký pohyb mít měli, zvláště pacienti se zvýšeným rizikem žilní trombózy. „Když je vedro a oni nechodí, jen sedí a nohy nemají ve zvýšené poloze, žilní pumpa v jejich nohách přestane fungovat. Pak jim hrozí ve větší míře nejen žilní trombóza, ale i plicní embolie. Měli by proto preventivně, třeba každé ráno a večer, když je chladněji, dejme tomu půl hodiny chodit,“ uzavírá téma profesor Neužil.


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
Poslat emailem GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Děkuji moc poučný článek
Obrázek uživatelky
profil
poučný článekSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Souhlasím do puntíku, ale opět si článek nepřečtou lidé, kterým je určen. A zase budou desítky infarktů.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.

Potřebujete stylová a pohodlná křesla do pracovny? Vyberte si kvalitní kancelářské židle Hawaj.

NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY KONTAKT  ? Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles

Hromada zlaťáků