Viděla naše kočka ducha???

Říká se, že kočka vidí duchy. Toto tvrzení jsem vždycky brala s rezervou, protože ze zkušeností vím, že kočka vidí i miniaturního broučka (kterého já stěží zahlédnu lupou) na stropě a dokáže na něj zírat dlouhé minuty. Popravdě jsme v takových chvílích s přítelem vždy z legrace prohodili, že určitě vidí ducha. Ale potom, co mi jednou povyprávěl, mě vtipkování rázem přešlo.

Před více než rokem jsme si pořídili koťátko, teď už je to naše kočičí slečna. Oba chodí spolu často na balkon, on tam jde kouřit a ona pozoruje cvrkot na ulici, případně se snaží vyskočit na parapet, z čehož se mi vždycky ježí vlasy hrůzou, že se jí to povede.

Jeden večer vyrazili opět na „jednu kouřovou“, ale jakmile vyšli na balkon, Lupi se otočila a koukala směrem dovnitř. Po celou dobu, co přítel kouřil, se ani nehnula a jen zírala na prázdnou kuchyň. Přítel dokouřil, otevřel dveře a nic, Lupi zůstala bez hnutí a jen stále koukala. Obyčejně stačí říct „pojď“ nebo „jdeme“ a sama vběhne domů (přece jen ještě není nějak výraznější teplo, tak na balkoně moc dlouho nevydrží), ale tentokrát ani náznak pohybu.

Přítel se sehnul, že ji trošku popostrčí, ale úplně cítil, jak je zapřená nohama a ztuhlá a vůbec nechce vstoupit do kuchyně. Nakonec ji vzal do náruče, zavřel za sebou dveře a posadil Lupitku na podlahu kuchyně. Ta se okamžitě vrhla do rohu mezi kuchyňskou linku a radiátor a odtud jenom značně vyděšeně vykukovala. Přítel zůstal stát na konci kuchyně a koukal se, co se bude dít dál. Když Lupitka viděla, že na ni čeká, rozběhla se a pelášila přes předsíň do obýváku, jako by ji někdo honil.

Nikdy předtím nic takového neudělala. Vím, že to mohlo způsobit cokoliv, puštěná televize, nějaký nezvyklý hluk na chodbě nebo vycházející z bytu nad námi, těžko říct. Jestli to byl duch, to se asi nedozvíme, ale rozhodně to už neberu na lehkou váhu.