Vrškamýk

Městečko se rozkládá na obou březích v těchto místech doširoka vinoucí se řeky. Ačkoli současná zástavba změnila jeho původní ráz, je jasné, že bylo svou polohou předurčeno stát se důležitým místem oblasti. Je pravděpodobné, že zde býval brod a procházela kupecká stezka, řeka pak tvořila dopravní tepnu a osady na jejích březích mohly prosperovat.

Hrad, jako správní středisko kraje, vznikl za Václava I. v první polovině 13. století, dokončen byl nejspíše za Přemysla Otakara II. Neměl však dlouhého trvání, za Lucemburků byl zdejší úřad přesunut na Dobříš a následně na nově vznikající Karlštejn. Důvody jsou uváděny různé - dlouhá úzká propozice hradu nedávala možnost rozvoje, hovoří se i o nestabilním podloží, Karlštejn pak byl z Prahy lépe a rychleji dostupný.

Při příjezdu do Kamýku nad Vltavou lze zaparkovat na levém břehu řeky u sportovního a dětského hřiště. Zelená turistická značka nás po necelém kilometru přivede k areálu hradu. Vstup je symbolicky zpoplatněn a hned u vchodu můžeme vystoupat na dřevěnou vyhlídkovou věž. Děti jistě ocení hezké hřiště i salaš s ovcemi. Podle šipek „směr prohlídky“ stoupáme pohodlnou úvozovou cestou k samotné zřícenině. Informační tabule dávají možnost seznámit se se zdejší historií, průběhem nedávného archeologického průzkumu a četné rekonstrukční kresby pak skvěle doplní naší představu původního vzhledu stavby.

Areál je vzorně upraven, nechybí lavičky ani odpočinkový altán. 

A co by to bylo za hrad, kdyby neměl své strašidlo! Dle pověsti se zde zjevuje duch ukrutného rytíře Hunce, který trýznil své poddané a byl zabit na vyjížďce do lesů u nedalekých Zduchovic.

Po prohlídce zříceniny sestoupíme zpátky do městečka. Za pozornost zde mj. stojí kostel Narození Panny Marie, informační centrum v budově obecního úřadu a most spojující oba břehy. Část konstrukce mostu z roku 1889 si můžeme prohlédnout před zmíněným infocentrem. Současný most má kovovou konstrukci od roku 1999 novou, ale mostní pilíře jsou původní, a že byly postaveny poctivě, přetrvaly všechny povodně i návaly ledových ker. 

Dalším vyhlídkovým místem je dřevěná věžička v zatáčce silnice na pravém břehu, dá se sem vystoupat po žluté značce kolem penzionu Kamejk.

Při procházce Kamýkem si dále povšimneme železobetonových pevnůstek - řopíků - které zde byly vybudovány v roce 1938 jako součást obranné linie „Vltavská čára“. Ze známých důvodů využity nebyly. II. světová válka znamenala i likvidaci zdejší židovské komunity. Synagoga byla zbořena po roce 1970, Kamýk tak přišel o jednu ze svých nejzajímavějších historických památek. Za poslední připomínkou židovského osídlení se tak musíme vydat kousek výš nad město, směrem k obci Řadovy. Ukryt v lese se zde nachází židovský hřbitov Dražkov, kde se zachovala márnice a přibližně tři stovky barokních a klasicistních náhrobních kamenů. Nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1681.

Po návratu do městečka se můžeme občerstvit v některé ze zdejších restaurací a ochutnat místní vyhlášenou zmrzlinu. 

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz