Kůže je „zrcadlem lidského organismu“. Prostřednictvím ní je celý člověk přímo vystaven mnohačetným vlivům vnějšího světa. Proto je důležité o ni správně pečovat nejen ve chvíli, kdy je poškozená, ale především v rámci prevence.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Svojí plochou zaujímá 1,5 – 2 m2, cca 10 % jeho celkové hmotnosti. Je tvořena 3 základními částmi - pokožka, škára a podkoží. Odděluje vnitřní organismus od působení zevního prostředí. Zajišťuje tak funkci ochrannou, udržuje stabilní tělesnou teplotu uvnitř organismu, je nezbytná pro tvorbu vitamínu D. Slouží jako zásobárna vody, cukrů, krve. Díky kůži můžeme vnímat teplo, chlad, dotyk, tlak nebo bolestivost. Vzhled kůže může vyvolat psychické změny, a proto je velmi důležitá též funkce psychosociální.

Pokožka je nejpovrchnější a nejtenčí vrstva kůže (0,3 – 1,5 mm). Buňky v této vrstvě mají schopnost trvale se obnovovat á 4 týdny, v obličeji 7 dnů. Vyvíjí se po 4. týdnu těhotenství (nitroděložního života plodu). Škára je vazivová, střední vrstva kůže (0,6 – 3 mm). V této části jsou kolagenní a elastická vlákna důležitá pro pevnost a pružnost kůže. Dále se zde nacházejí nervy, cévní zásobení, vlasy, nehty, potní a mazové žlázy. Vyvíjí se od 3. měsíce nitroděložního života. Podkoží neboli tuková tkáň je nejhlubší vrstva kůže. Kyselost kůže je stanovena pomocí pH. Ideální hodnota pH kůže 5,5, slabě kyselé prostředí.

Kyselost kosmetických přípravků by měla být v rozmezí 5,0 – 6,0. Vyšší hodnoty pH zvyšují riziko porušení kožního ochranného filmu a tím snižují obranyschopnosti pokožky. Nepříznivé podmínky životního prostředí jako je např. UV záření, působení bakterií, plísní, vlivy traumatizace, působení chemických látek, vedou k vysušování a omezení ochranné funkce kůže.
Nezávisle na zevních faktorech vzniká ztenčení a ochabnutí kůže. Je způsobeno poklesem obnovy buněk a jejich obranyschopnosti, snížením počtu především vláken obsahujících kolagen. Kůže se věkem stává propustnější pro různé chemické látky. Ztenčením tukové tkáně vznikají hluboké kožní záhyby.

Působením UV záření a kouřením je podpořeno předčasné stárnutí kůže. Vznikají vrásky, rozšiřují se cévky v obličeji, kůže se stává hrubší, pokleslá, tvoří se nepravidelné pigmentace někdy označované jako stařecké skvrny.
Nejdůležitějším zásahem do tvorby nežádoucích projevů stárnutí kůže je účinná prevence a ochrana před působením zevních vlivů. Při lokální aplikaci přípravků s obsahem, ceramidů, vitamínů, antioxidantů, kyseliny hyaluronové, látek přírodní povahy neboli fytosloučenin je podpořeno zpevnění kůže, její vyhlazování a hladkost. Je vhodné dlouhodobé používání.

Péče o kůži

Pravidelná očista kožního povrchu se stala nepostradatelnou součástí života člověka. Slouží k očištění kůže od nečistot ze zevního prostředí, kosmetických přípravků, potu, ale i odstranění starých buněk. Už v dávných dobách se používal lůj ke změkčení zhrublé a suché pokožky. Hygienu je třeba provádět velmi šetrně. Při častém mytí nebo používáním mycích houbiček může docházet k porušení ochranných mechanismů kůže. Sprchování je vhodnější než celková koupel, teplota vody by měla být 33°C. Ručníkem kůži neotírat jen vysušovat.

Po koupeli nebo omytí kůže je vhodná aplikace zvláčňujících a hydratujících prostředků. V období stárnutí kůže (po 40. roce života) dochází ke snížení tvorby mazu a k poruše ochranného filmu. Kůže má sklon k suchosti, olupování a svědění. Ve věku nad 60 let bývá postiženo suchou kůží až 70 % lidí. Prostředky používané pro hygienu by měly mít schopnost tuto bariéru zlepšit a omezit výraznější odpařování vody z povrchu kůže. Při čištění obličeje je vhodné nejprve odstranit líčidla pomocí čistící emulze, poté setřít emulzi vodou a aplikovat krém. Hydratační krémy zvyšují obsah vody v pokožce. Používají se na noc nebo jako podklad pod make-up. Před aplikací je vhodné kůži zvlčit vodou.

Snášenlivost různých typů mýdel je individuální. Fyziologickou kvalitu mýdel a krémů zlepšují lipidy, mastné kyseliny, nebo vodu vázající látky např. glycerol, přísady rostlinného nebo živočišného původu (pšenice, mandle, bílý čaj, aloe vera, bambucké máslo), vitamíny a antioxidanty. Lipidy jsou důležitou složkou potravy nejen pro energetickou hodnotu, ale také pro obsah esenciálních mastných kyselin a v tucích rozpustných vitamínů. Ceramidy přispívají k obnově struktury kožních buněk, podporují hojení, mají hydratační, zvláčňující a změkčující efekt.

Vitamíny jsou látky, které spolu s tuky, bílkovinami a sacharidy patří k základním složkám lidské potravy. Jsou důležité pro správnou funkci organismu, který si je kromě vitamínu D neumí vytvořit. Dělíme je dle rozpustnosti ve vodě (komplex vitamínů B, C, H) nebo v tucích (A, D, E, K) anebo dle původu rostlinného či živočišného. Na kůži má vliv především vitamín E nebo B5. Vitamín E obsažen v kosmetických přípravcích zpomaluje stárnutí kůže, vlasů a jejich vysušení, snižuje svědivost a zlepšuje hojení ran. Je produkován rostlinami. V živočišných tucích se vyskytuje z důvodu, že mnoho živočichů konzumuje rostliny.

V kombinaci s vitamínem C jsou jeho účinky ještě vyšší. Vitamín B5 neboli kyselina pantotenová podporuje růst nehtů, vlasů a zvyšuje odolnost kůže proti infekci, urychluje hojení ran. Působením zevních vlivů, životním stylu a vyčerpáním organismu vznikají v těle tzv. kyslíkové radikály, neboli reaktivní látky, které vedou k poškození organismu. Látky snižující jejich aktivitu a počet se nazývají antioxidanty, které mohou být přirozené nebo syntetické. Mezi ně patří např. vitamín E, C, betakarotén, koenzym Q10, selen, zinek, železo, extrakty zeleného čaje.

Fytosloučeniny jsou látky přírodní povahy, které mají antioxidační účinky. Podporují imunitu, snižují riziko nádorového onemocnění, zlepšují hydrataci kůže a podporují hojení. Velké množství pozitivně působících látek včetně antioxidantů, vitamínů a nenasycených mastných kyselin mají plody Acai. Aloe vera obsahuje více než 160 účinných látek, nejvýznamnější úlohu mají vitamíny, minerály a aminokyseliny, které působí protizánětlivě a dodávají vlhkost kůži. Bambucké máslo má účinky hydratační, vyživovací a zjemňující pokožku.

V péči o pokožku je důležitým doplňkem používání antiperspirantů a deodorantů. Především v oblasti podpaží, kde se vyskytují velké potní žlázy neboli pachové, aromatické, které produkují hustší zkalenou tekutinu žluté barvy, která obsahuje více bílkovin a tuku. Vlivem působení bakterií dochází k jeho rozkladu a ke vzniku nepříjemného pachu, který může být velmi obtěžující nejen pro samotného člověka, ale významně pro okolí.

Antiperspiranty vedou ke stažení povrchové rohoviny, brání tak vzniku potu a omezují činnost potních žláz. Vlastní deodorační účinek je dán přítomností bakteriostatických, baktericidních přísad a kyselého pH. Antiperspiranty mohou být aplikovány jednou denně nebo ob den. Deodoranty nesnižují tvorbu potu a působí jen překrytí pachu. Jejich účinek je krátkodobý a je nutné je používat několikrát denně. Obavy ze zabránění a nemožnosti odchodu nežádoucích látek z organizmu při snížení tvorby potu jsou zbytečné. Pot se do určité míry odpařuje z povrchu skoro celého těla, aniž bychom si toho všimli.

Autorka: MUDr. Lucie Růžičková Jarešová
Zdroj:  Henkel.cz

Vendi V.
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout