Hrajte s námi SUDOKU online !
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
8 rad, než se rozhodnete vyběhnout
Pampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Andreas Feininger se narodil 27. prosince 1906 v Paříži jako nejstarší syn slavného amerického malíře Lyonela Feiningera. Byl příslušníkem generace umělců, kteří v letech po první světové válce objevili fotografii jako uměleckou disciplínu a vytvořili nové, na fotografii založené nahlížení reality. Ve svých knihách nejednou píše, že základními principy umění fotografa tvořícího na mistrovské úrovni jsou konkrétnost, jednoduchost a uspořádanost, přičemž Feininger dokázal snad lépe než prakticky kterýkoli jiný fotograf propojit obsah svých obrazů s přísně formálními kritérii, jakými jsou například perspektiva či kompozice.
Na počátku 20. let minulého století se vyučil truhlářem ve výmarském Bauhausu, kde pedagogicky působil jeho otec, poté studoval architekturu na Státní škole
architektury ve Výmaru a Zerbstu. V době tamních studií se začal zajímat o fotografii. Zprvu se přitom zabýval spíše technickými stránkami fotografie a experimentoval s rozmanitými technikami, například solarizací, fotogramy či basreliéfem. Protože si tehdy nemohl dovolit koupit aparát s extrémně velkým teleobjektivem, sestavil si vlastní. Po dokončení studií pracoval jako architekt v Hamburku a později krátce u Le Corbusiera v Paříži. Poté, co mu francouzské úřady v roce 1933 zrušily pracovní povolení, se přesunul do Stockholmu. Tam se čím dál intenzivněji věnoval fotografii a velice záhy se prosadil jako fotograf architektury. Po vypuknutí druhé světové války přesídlil do New Yorku. Jeho snímky této obrovské americké metropole, pořízené krátce po příjezdu, se zařadily mezi klasická díla dějin fotografie. V New Yorku začal pracovat jako fotograf ve svobodném povolání, ale v roce 1943 byl jmenován obrazovým redaktorem časopisu Life. Bezmála dvě desetiletí tu působil jako jeden z členů slavné skupiny fotografů, díky nimž získal zmíněný časopis pověst průkopníka soudobé fotoreportáže. Po odchodu z redakce Life v roce 1962 publikoval řadu učebnic fotografie, z nichž se od té doby staly základní práce v tomto oboru. Koncem 80. let minulého století zanechal Andreas Feininger fotografování a věnoval se archivaci svého díla. Zemřel v New Yorku 18. února 1999 ve věku 92 let.
Retrospektivní výběr z tvorby Andrease Feiningera pod názvem That´s Photography sestavil Thomas Buchsteiner, spoluautor stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Hatje Cantz v roce 2004.
Tvorbě Andrease Feiningera dominuje dvojice stěžejních témat: zobrazování velkoměstské krajiny a náměty převzaté z přírody. Architektura a život města, jež si zvolil pro život, New Yorku, pro něho byly po celá dlouhá léta trvalým zdrojem okouzlení. Panorama Manhattanu, mrakodrapy, mosty a trati nadúrovňové dráhy se v atmosférou nabitých obrazech tvořících svorník jeho díla opakují s železnou pravidelností. Se stejným nadšením ovšem tvořil i své přírodní studie. Jeho detailně prokreslené obrazy hmyzu, květin, ulit, dřeva a minerálů propůjčují tvarům vyskytujícím se v přírodě, jež nás obklopuje, vlastnosti sochařských výtvorů. Díky strohé kompozici jeho fotografií v nich tento mikrokosmos nabývá monumentálních proporcí.
V souvislosti s uvedením výstavy v České republice je nutno připomenout také Feiningerovu pedagogickou a publikační činnost. Za svůj život napsal na čtyři desítky učebnic fotografování, z nichž byly u nás vydány Lidé před aparátem: Učebnice moderního portrétování (1938), Vysoká škola fotografie (1968) a Škola moderní fotografie (1971). Především dvě poslední publikace byly jedny z mála u nás vydaných zahraničních knih o fotografování a bez nadsázky tedy můžeme napsat, že na Feiningerových učebnicích vyrůstala po několik generací velká část zdejších fotografů. Pro české prostředí může být také zajímavé sledovat, jak se zdejší autoři vyrovnávali podobně jako Andreas Feininger s nástupem moderní fotografie, vlivy Man Raye, Bauhausu nebo později s fotografiemi z výstavy Lidská rodina. České uvedení výstavy proto provází dataprezentace propojující Feiningerovy práce se zdejším kontextem.
Místo konání výstavy: Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha
Termín konání výstavy: 24. 6. – 23. 10. 2011
Otevírací doba: út - ne 10.00-20.00
Vstupné: 120,- Kč plné (dospělí) / 60,- Kč snížené (studenti, senioři)
Další informace: www.ghmp.cz
DOPROVODNÝ PROGRAM:
Kurátorské prohlídky s Tomášem Pospěchem:
út 19. 7., út 20. 9., út 11. 10. v 17.00
Lektorské prohlídky:
čt 14. 7., 25. 8. v 16.30
Interaktivní prohlídky pro školy
Možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol (rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987).
Tvořivé dialogy s uměním
Víkendový kombinovaný program, připravený výtvarnou pedagožkou Lucií Haškovcovou, jenž probíhá přímo v konkrétní expozici nebo objektu. Tyto workshopy jsou určeny nejen rodinám s dětmi, ale i individuálním návštěvníkům všech věkových kategorií. (rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987).
sobota 2.7., 13.00 – 18.00, Dům U Kamenného zvonu, „Mezi mrakodrapy“
sobota 27. 8., 13.00 – 18.00, Dům U Kamenného zvonu, „Pod Sochou Svobody“
V rámci výtvarných reakcí na výstavu si budeme hrát s metamorfózami města. New York úhlem pohledu A. Feiningera budeme interpretovat formou fotomontáží, koláží, retuší a dokreslování reprodukcí prezentovaných fotografií. Na první pohled zdánlivě racionální a konkrétní fotosondy do této metropole se pro tvorbu našich návštěvníků stanou možným východiskem, podnětem i výzvou k nejrůznějším posunům, evokacím a k hledání dalších rovin. Velký prostor zde dostane práce s fikcí a fantazií. Proměny města budou mít neomezené hranice – město digitální, kosmické, futuristické, utopické, alchymistické; město jako chemická laboratoř, jako stroj, display, monitor, matrix, sci-fi; jako neonová zářící obloha, světelná halucinace, vertikální kreace; město jako živý organismus, jako pulsující tepna, jako zdroj energie, jako smršť informací, jako ornament…
