Vzácný reliéf Vladislava Vaculky se vrátil do zrekonstruovaného Obchodního domu Zlín

„Reliéf byl původně umístěn u schodiště mezi prvním a druhým podlažím. S novou dispozicí obchodní pasáže jsme pro něj museli najít jiné, důstojné a zároveň dostatečně velké místo, což se podařilo úpravou venkovních prostor pod přístřeškem u západního vchodu. Celá rekonstrukce obchodního domu byla prováděna s respektem k původnímu vzhledu a historickému odkazu. Záchrana reliéfu a jeho navrácení zpět byly důležité z pohledu nás i památkářů,“ uvedl Radovan Pilich, jednatel Obchodního domu Zlín.

Demontáž reliéfu byla pro zlínské restaurátory Miroslava Bodanského a Vratislava Fouse neobvyklým úkolem, s jakým se podle svých slov běžně nesetkávají. Dílo připomínající svou formou puzzle bylo nutné nejprve po jednotlivých kouscích citlivě rozebrat, jednotlivé dlaždice zakreslit, očíslovat, opatrně uložit depozitáře a následně odborně ošetřit a opět sestavit do původní podoby.  „Snímání reliéfu trvalo tři týdny, jeho opětovné sestavování dva měsíce,“ přiblížil náročnost práce Miroslav Bodanský. Nově je dílo umístěno v kovových rámech, které byly v pondělí 7. ledna 2019 zavěšeny na své místo.

Reliéf je podle odborníků unikátní tím, že byl jedním z prvních kvalitních děl svého druhu, která se ve své době ve Zlíně objevila. „Dílo vzniklo již po etapě socialistického realismu, je ovlivněno takzvaným moderním bruselským stylem a pozoruhodné po technické stránce i z hlediska materiálu,“ uvedla historička umění Vladislava Říhová. Vaculka ke své práci používal hlínu z nedalekých Tupes, které jsou proslulé keramikou. „Obdivoval Picassa, což se v tomto díle projevuje například v obličejích postav na reliéfu,“ dodala Vladislava Říhová.

Reliéf tvoří dva samostatné výjevy, přičemž jeden zachycuje zákazníky při nákupech a druhý rodinu při odpočinku po návratu domů. „Není běžné, aby dnes soukromí investoři při podobných příležitostech přistupovali citlivě k uměleckým dílům a vraceli je zpět co veřejného prostoru. Spíše při rekonstrukcích dochází k jejich zničení, nebo končí v depozitářích. Tento případ je skutečně výjimečný,“ ocenila historička, která opětovné instalaci díla v pondělí přihlížela.

Obchodní dům Zlín vybudovala firma Baťa v roce 1931 podle návrhu dvorního baťovského architekta Františka Lydie Gahury v duchu funkcionalistické architektury. Byl prvním z trojice zlínských „mrakodrapů“, kterou na náměstí Práce doplňuje ještě hotel a administrativní budova Baťovy fabriky, dnes sloužící jako sídlo krajského a finančního úřadu. Obchodní dům v průběhu dalších desetiletí při necitlivých zásazích změnil vzhled a po roce 1989 postupně ztratil i atraktivitu. Rekonstrukce mu vrátila původní podobu pozoruhodnou mimo jiné členěním oken, které se směrem vzhůru zužují.

Zdroj, foto: OD Zlín