Y jako… Ypsilon

Název: Y jako… Ypsilon

Autor: Sue Graftonová
Překlad: Jaroslava Kočová

Nakladatelství: BB art
Datum vydání: 19.10. 2018
Vazba: vázaná
Počet stran: 400 stran

Cena: 349 Kč

Jeden z nejtemnějších a nejznepokojivějších případů Kinsey Millhoneové začíná v roce 1979, kdy čtveřice žáků prestižní soukromé školy sexuálně zneužije čtrnáctiletou spolužačku – a vše ještě k tomu nafilmuje. Krátce nato se kazeta se záznamem ztratí a dojde k vraždě jiné spolužačky, podezřelé, že ji ukradla. Rozjíždí se vyšetřování a jeden z chlapců se uvolí vypovídat – a díky tomu se podaří usvědčit dva z pachatelů. Avšak vůdce gangu beze stopy uniká.

Teď je rok 1989 a jeden ze dvou usvědčených násilníků, Fritz McCabe byl propuštěn na svobodu. Je to nevypočitatelný, náladový mrzout, otrávený z věčného dohledu rodičů, kteří mu až příliš připomínají dozorce v pasťáku. A pak jednoho dne přijde poštou ztracená kazeta a spolu s ní žádost o výkupné. McCabeovi začnou jednat a poprosí o pomoc. Kinsey; ona se tak stává víc než jen pozorovatelkou jejich rodinného dramatu. Nerudného Fritze při tom nespouští z očí. Jenže se ukáže, že Fritz není jediný, koho pronásleduje minulost. Stopy po sobě zanechává i zákeřný sociopat, podle všeho úmyslně. Že by šel Kinsey po krku…?

„Je moje alter ego,“ říkala Sue Graftonová o své fiktivní hrdince Kinsey Millhoneové, soukromém očku z jižní Kalifornie. „Já jsem introvert, takže jsem schopná sotva půlky věcí, které Kinsey dělá v knížkách. Ale baví mě, že jejím prostřednictvím můžu beztrestně prožívat to co ona.“

Sue Graftonová zakončila úspěšnou sérii nazývanou „Abeceda zločinu“ předčasně předposledním písmenem Y. Kvůli zákeřné nemoci se nedožila dokončení série. Zemřela 28. prosince 2017.

Ukázka z knihy Y jako… Ypsilon:

KRÁDEŽ
Leden, 1979

Iris přešlapovala na koberečku školní kanceláře, v ruce lísteček s napome- nutím, a skoro čekala, že jí zástupce ředitele pan Lucas přišije pohlavek. Od nástupu na Climpingovu akademii vloni na podzim už s ním měla tu čest
dvakrát. Poprvé, když utekla z těláku. Podruhé za to, že ji viděli kouřit před studovnou. Vyslechla si, že kuřáci z řad studentů mají kouřit na k tomu určeném místě, jenže to – namítala – je až na druhém konci areálu, kam se to nedá o přestávce na cigaretu stihnout. Vyšlo to nastejno jako mluvit do dubu. Teď, na začátku ledna, její provinění spočívalo v tom, že porušila školní dress-code. Měla chuť nahlas říct, že lístečky s napomenutími jí sotva pomůžou k tomu, aby na nové škole zapadla.

Mladší studenti nosili uniformy, ale u žáků z vyšších tříd se oblékání nechávalo na vlastním uvážení, tedy pokud celek nevybočoval z rozumných mezí. Iris si to vykládala po svém – žádné minisukně a minišaty, žádná tílka, kraťasy, trička s nápisy, žádné ukazování spodního prádla, žádné žabky ani martensky. Sama za sebe to viděla tak, že hraje podle pravidel. Měla za to, že může nosit, co chce, když to bude aspoň přiměřeně rozumné. Na Climpu se na to dívali jinak. Vedení školy zastá- valo názor, že oblečení je od toho, aby vyjadřovalo náležitou úctu, slušnost, konzervatismus a vážný úmysl.

Ten den ráno vyrazila do školy v dlouhých šatech z vínového sametu s volá- novým límcem a dlouhými rukávy. Šaty jí sahaly po kotníky, takže téměř schovávaly černé punčocháče a červené kotníčkové tenisky. Vlasy měla dlouhé a husté, barva oscilovala mezi kaštanovou a ohnivě červenou – výsledek něko- likerého domácího barvení. Dík dvěma stříbrným sponkám jí nepadaly do očí. Na zápěstích měla kožené řemínky pobité mosaznými a stříbrnými cvočky. Jak se ukázalo, to všechno bylo na černé listině. A do prdele.

Tuto knihu Y jako… Ypsilon koupíte v knihkupectví a na internetových stránkách nakladatelství BB/Art.

Vendula Vrablová
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout