O letošních horkých prázdninách si výlety moc neužíváme. Několik volných sobot už padlo na různé akce s kamarády nebo dokonce na svatby přátel a známých, ale brzdí nás také současně panující vedra. I přes možnost využití klimatizace přece jen cesta autem po našich silnicích je docela úmorná. Na horách panují stejná vedra jako ve městech, koupaliště „s hlavou na hlavě“ nás nelákají. Přesto se snažíme alespoň občas vyrazit někam ven.

Tentokrát jsme se po pár letech podívali k našim východoněmeckým sousedům: do Görlitzu, česky Zhořelce. Není od nás - a od českých hranic - tak daleko a s množstvím památek má turistům rozhodně co nabídnout. Patří k nejhezčím městům v celém Německu. Kdo ho znáte, určitě mi dáte za pravdu.

Město leží na hranici s Polskem, rozkládá se na obou březích Lužické Nisy, která ho rozděluje na dvě části: německý Görlitz a polský Zgorzelec, který vznikl z jedné pětiny původního města, když došlo k poválečnému rozdělení. Tehdy se hranice mezi oběma částmi téměř neprodyšně uzavřela, dnes už se snaží Görlitz a Zgorzelec žít jako jedno město, i když polská část je znatelně jiná nejen atmosférou či upraveností, ale nenajdete tu ani mnoho památek.

V Německu je Görlitz nejvýchodnějším městem (leží v Sasku v Horní Lužici) a díky tomu, že za války nebyl téměř poškozen, je to jedno z nejlépe zachovaných historických měst. Udává se, že v jeho historické části najdete zhruba čtyři tisíce různých památkově chráněných staveb!

Zhořelec byl již od středověku důležitým centrem obchodu a kultury. Kdysi přes něj vedla důležitá obchodní stezka „Via regia“, která se táhla ze španělského Santiaga de Compostela přes Francii, Německo a Polsko až do Kyjeva. Dnes si můžete tuto historii připomenout ve stejně pojmenované ulici Zhořelce, kterou uvozuje východní městská brána. Po velkou část své historie, tedy mnoho set let, tohle město nepatřilo k Německu, ale k Českému království – proto také v jeho znaku naleznete slezskou orlici a českého lva. Čeština tu bývala i úředním jazykem a na českého lva tu narazíte poměrně často. Ale pojďme zpět do současnosti: historické jádro města se začalo po roce 1990 obnovovat. Zrekonstruované historické centrum láká nejen turisty, ale v posledních letech i spoustu filmařů. Uvidíte tu stavby z dob od pozdní gotiky až po secesi, malebné dlážděné uličky, překrásně rekonstruované domy s čistými fasádami, upravená náměstí... Na chvíli si tu můžete připadat jako z jiného světa, jako by se tu zastavil čas. I když za to mohlo především horko, ani my jsme neodolali a usedli ke stolečkům v podloubí historického domu – při doplňování tekutin jsme se kochali a čas nechali jen tak plynout...

Jak už jsem se zmiňovala, památek je tu opravdu spousta. Co byste tedy neměli minout? Pokusím se vybrat to nejzajímavější:

Město se samozřejmě může pyšnit jedinečnými sakrálními stavbami – nám učaroval gotický kostel Peterskirche (kostel sv. Petra a Pavla), který se tyčí nad řekou a nejkrásnější pohled na něj je z polské strany města. Stačí sejít dolů a přejít most. Pochází ze 12. století, přestavba byla zahájena na počátku 15. století. Turisté sem chodí obdivovat hlavně slavné varhany, přezdívané sluneční.

Proti kostelu stojí nejstarší světská stavba města z roku 1131: Waidhaus s dochovanými starými kamenickými značkami. Původně sloužil tento dům jako sklad, později byl využívaný jako škola.

Obermarkt (Horní tržiště, občas se mu také říká Horní náměstí) lemují převážně barokní měšťanské domy. Prakticky celý prostor náměstí je určený pro parkování.

Untermarkt (Dolní tržiště nebo Dolní náměstí) je menší, ale mnohem malebnější. Domy jsou tu pozdně gotické, renesanční i barokní. Uprostřed náměstí můžete obdivovat obdobu našeho Špalíčku: Zeile. Fasádu lékárny ze 16. století zdobí dvoje sluneční hodiny. Zastavit se můžete u Neptunovy kašny. Zajímavá je i budova radnice v horní části náměstí, která prošla mnoha stavebními etapami: nejstarší část pochází ze 14. a 15. století, křídlo Nové radnice se dostavělo v letech 1902 – 1903. Na východní straně radniční věže uvidíte dva ciferníky: horní ukazuje dny v měsíci, hodiny a fáze měsíce, spodní ukazuje čas. Ze schodiště v nejstarší části radnice se občanům města oznamovaly důležité události. Na balustrádě uvidíte sochu Spravedlnosti, která má jednu na první pohled patrnou zvláštnost – na rozdíl od jiných podobných soch nemá zavázané oči.

V kratší malebné ulici spojující Obermarkt a Untermarkt vás upoutá na pravé straně dům, který vystupuje z řady ostatních: je to Schönhof (Krásný dvůr), nejstarší datovaný renesanční měšťanský dům, kde se nachází Slezské muzeum. Pochází z roku 1526.

Ve Zhořelci můžete obdivovat i několik věží. K nejhezčím patří Rychbašská věž na okraji Horního náměstí a mohutná válcová Tlustá věž (Dicker Turm) na Mariánském náměstí. Tato věž z roku 1305 patří k nejstarším stavbám města. Byla vybudovaná k jeho obraně, zdi má silné až 5 metrů. K dalším patří Mikulášská věž, kolem které začalo vznikat v 11. století první osídlení města.

Jako část západní městské brány byla zřízená okrouhlá bašta Kaisertrutz. Dnes je krásně opravená a slouží jako část muzea.

Na dohled od Tlusté věže se nachází jeden z nejkrásnějších obchodních domů v Německu. Jedná se o obří secesní Hertie – bohužel v současné době je uzavřen kvůli rozsáhlé rekonstrukci, takže jeho vnitřní krásu můžete obdivovat pouze na fotografiích ve výlohách.

Je toho ještě opravdu spousta, co stojí za vidění a co bych o tomto historickém městě mohla napsat... Věřím, že pokud si sem naplánujete výlet, zjistíte si předem všechny informace o městě na internetu. Jedině tak totiž budete mít jistotu, že žádnou památku nebo zajímavost neminete. A na Zhořelec si klidně vyhraďte celý den!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10