Houbový guláš - nejoblíbenější receptyHoubový guláš - nejoblíbenější recepty Bramboráky - nejoblíbenější receptyBramboráky - nejoblíbenější recepty Nakládané zelí - nejoblíbenější receptyNakládané zelí - nejoblíbenější recepty Likér ořechovka - nejoblíbenější receptyLikér ořechovka - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 24.09. 2018
Dnes má svátek Jaromír
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Za to, že neumíte kreslit, nemůžou hemisféry aneb 10 mýtů o našem mozku

8. 09. 2018 | Zajímavosti
Lidský mozek je z hlediska výzkumu stále ještě dost neprobádaný orgán a těžko se nám přiznává, že o jeho fungování pořád dost věcí nevíme. A čím méně o něčem víme, tím lépe se o tom vytvářejí zaručené pravdy. Vybrali jsme ta nejprofláklejší „fakta“, se kterými je to ve skutečnosti tak trochu jinak, než jste si možná mysleli.

1. Leváci a praváci


Na tohle už jste si určitě nějaký ten test dělali. Hlavně abyste se uklidnili, že vaši neschopnost cokoli nakreslit kompenzují skvělé analytické schopnosti. Vám prostě víc jede levá mozková hemisféra. Jenže žádná prověřená studie, která by tuhle teorii potvrzovala, nikdy nevznikla. Naopak studie z americké univerzity v Utahu na vzorku 1000 mozků nezpozorovala žádné znatelné změny v dominanci využívání té či oné strany. Všechny mozky jsou si rovny!

Za to, že neumíte kreslit, nemůžou hemisféry aneb 10 mýtů o našem mozku2. 90 % mozku lelkuje


Používáme jen deset procent mozku! Informace, která hraje do karet všemožným šarlatánům a vesmírným lidem, kteří vás budou přesvědčovat o skryté síle vaší mysli. Jen si zaplaťte kurz a naučíme vás chodit po vodě. Vědecká data ale něco takového jasně vyvracejí. Ono se stačí trochu zamyslet: K čemu by byla tisíciletí vývoje lidského mozku, kdybychom jej pak neuměli používat? Takhle to pánbíček jistě nezamýšlel, náš mozek je naopak docela dříč, a dokonce i během spánku projevuje mírnou aktivitu. Ticho nastává jen v případě vážného poškození.
 

3. Co si nezrýmuju, to nemám


Každý jsme měli na škole nějaký ten trik, jak si nejlíp zapamatovat látku. Někdo podtrhával, někdo přepisoval, někdo používal mnemotechnické pomůcky. A měli jste určitě pocit, že je to pro vás mnohem efektivnější než obyčejné čtení. Ale prý jste na omylu. Studenti využívající podle nich ideální učící techniky nedosahují lepších výsledků než běžní biflovači. Českých podmínek se to až tolik netýká, ale pro Američany jsou studijní techniky velké téma. Jejich důležitosti věří až 96 % učitelů, a i proto jim na školách věnují nemálo času. U nás se většinou vystačí s BeFeLeMe Pes Se VeZe a pak už je to na vás.

4. Od čtyřicítky už to jde jenom dolů


Některé kognitivní schopnosti nám samozřejmě s věkem slábnou, to nepopíráme. Nový jazyk už se vám bude učit hůře, protože na rozdíl od malých dětí už váš mozek není ve vývoji, aby chtivě nasával všechny okolní informace. Taky bude pravděpodobně častěji docházet k oné frustrující chvíli, kdy něco máte na jazyku, ale mozek ne a ne to spojit. Na druhou stranu mají starší lidé daleko bohatší slovní zásobu, lepší odhad na lidi, lépe se dokážou vypořádávat s konflikty a obecně zvládnou věci řešit víc s klidem. A v tom je ta pravá moudrost.

5. Ženský a mužský mozek se učí jinak


Co se do rozměrů týče, je většina mužských mozků větší než ty ženské. Někdo by tak mohl očekávat, že se jim toho do něj víc vejde a bude pro ně studium jednodušší. Omyl! Muži mají mozek prostě velikostně odpovídající k jejich tělu, ale neexistují žádné důkazy o tom, že by se v maskulinních hlavách udávaly nějaké procesy navíc. Genderové rovnosti bylo tedy v tomto ohledu učiněno zadost.

6. Máme pět smyslů


Šestý smysl nemá jenom zmatený Bruce Willis, který nevěří na duchy. Oněch pět smyslů, které jsme se učili na základce, někteří neurovědci rozšiřují až o patnáct dalších. Třeba samotný hmat vzniká sloučením několika dílčích smyslů: vnímání teploty, tlaku a bolesti (tzv. nocicepce). Mezi další smysly patří pak třeba rovnováha, vnímání polohy a času, hlad a žízeň, ale i detekce svědění. Ale zjednodušení na pět základních nám nepřijde od věci, není nutné se vždycky učit seznamy informací, které by se nám tak jako tak vykouřily z hlavy.

7. Alkohol zabíjí mozkové buňky


Ačkoli nás alkohol připravuje o schopnost mluvit srozumitelně, chodit rovně a vyhodnotit, kdy by bylo dobré v rámci udržitelnosti následujícího dne přestat pít, trvalé následky na naše mozkové buňky většinou nemá. Zabíjet by je sice mohl, ale bylo by to takové množství, které už by otrávilo celý váš organismus. Pití s rozumem tak vašemu mozku nijak neuškodí. Dlouhodobě vás nadměrné pití ale dožene, protože alkohol poškozuje dendrity (konce neuronů) a zhoršuje jejich vzájemnou komunikaci. Takže všeho s mírou!

8. Poškození mozku jsou nevratná


O tomhle tématu už jste u nás možná četli, a tak pro vás tahle informace není nic nového. Ona fáma o konečném počtu našich mozkových buněk už je dnes vyvrácena. Náš mozek je totiž lepší, než si myslíme, a podle výzkumů je schopen vytvořit si buňky nové. Dokonce dokáže povolat jiné části mozku, aby nahradily funkci již ztracených částí. Případů, kdy jsou lidé schopni normálně žít i bez velké části mozku, je všude plno. Mozek je prostě tak trochu superhrdina.

9. Jsme pány našich pocitů


Máte pocit, že máte kontrolu nad svými emocemi a dopředu víte, co vám udělá radost nebo vás naopak naštve? Ale vážně to rozhodujete vy? Když vám zemře někdo blízký, nedokážete odhadnout, jak dlouho bude trvat, než vám bude lépe. A často je to dříve, než jste čekali. Náš mozek je odolný nejen vůči úrazům, ale i velkým dávkám stresu. Stejně tak vaše nenávist k pondělnímu ránu málokdy dopadne tak, že celý den nestojí za nic. Máme tedy spíše očekávání svého psychického rozpoložení, určitě ne však plnou kontrolu.

10. Mozart z vás udělá génia


Pouštění Mozartových děl ještě nenarozeným dětem v matčině bříšku je takový evergreen. Každý rodič chce vychovávat budoucího ředitele zeměkoule. Bohužel, jak už jste si v tomhle článku už pravděpodobně zvykli, i toto je pouze mýtus. Tzv. Mozartův efekt vznikl na základě experimentu, ve kterém účastníci, kteří si poslechli sonátu deset minut před IQ testem, vyšli o nějakých osm bodů lépe než ti, co zůstali v tichu. Ale nikomu dalšímu už se to ověřit nepodařilo. Takže s klidem zůstaňte u svého oblíbeného žánru.

Zdroj: Patalie.cz
Autorka: Simona Ondráková


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !