Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 19.04. 2024
Dnes má svátek Rostislav
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Začalo to na poště…

29. 12. 2010 | Vaše příběhy

     „Chybí vám variabilní symbol, doplňte si to,“ štěkne Marcela na muže za přepážkou. Je běžný den na poště, za hodinu Marcela končí. Muž se usměje a prohodí: „A vám chybí nálada. Copak vám někdo ublížil?“

To Marcelu zarazilo a vyvedlo z míry. Cítí, že se červená. Blekotá: „Tady do té linky musíte vepsat variabilní symbol.“ Muž ji pozoruje, pak se skloní nad poukázkou. Za chvíli jí podává poukázku s malým lístečkem. Na lístku je nápis: KDY KONČÍTE? SMÍM VÁS POZVAT NA KÁVU? Marcela převezme částku na poukázce a neobratně odmítne.

     Cestou z práce přemýšlí: To kdyby viděl Rosťa. Chodí s ním dva roky a on je čím dál víc žárlivý. To kvůli němu má dnes celý den špatnou náladu. Zakázal jí chodit do tanečního kurzu, kam se s kamarádkou přihlásila a na který se tak těšila. Rosťa tam chodit s ní nechce a s jiným tančit ona nesmí. Kurz začíná už zítra. Jak to Zuzce řekne?

     Zuzka ji nakonec přesvědčila: „Kurz je zaplacený a Rosťa o tom nemusí vědět. Každý čtvrtek se na něco vymluvíš. Užijem si, holka.“

     Na kurzu bylo Marcele báječně. Mohla si dělat, co chtěla, nikdo jí nic nezakazoval a nevyčítal, že se pár tanečníků ohlédlo po záplavě jejích dlouhých blonďatých, vlnících se vlasů. Při pánské volence k ní přišel muž, kterého již odněkud znala: „Smím prosit? Dnes se pěkně usmíváte.“ Byl to muž od přepážky. Zlehka ji vedl, díval se přímo do jejích očí a byl neobyčejně milý.

     Od té doby se nemohla dočkat čtvrtečních večerů. Honza byl stále tak milý a veselý. Na svět se díval optimisticky, měl hlavu plnou plánů a jak později zjistila, měl i všestranné zájmy. Jednou ji překvapil pozváním na seskok padákem, kterému se mimo jiné věnoval. Váhala, ale po něčem podobném již dávno toužila, proto nakonec souhlasila.

     Rosťa nerad slyšel, že o víkendu na něj nebude mít čas. Vymluvila se, že musí hlídat malou neteř. Místo toho jela s Honzou. Po nezbytném zaškolení nastalo těch pár nádherných okamžiků, kdy jako pozemský tvor mohla hledět na svět z výšky. Zahlédla domek jako krabičku od zápalek, řeku vinoucí se krajinou, jako lesknoucí se, modravou stužku. Seskok jí uchvátil. Honza jí navíc nabídl, že by s ním mohla jezdit pravidelně. Něžně ji přitom pohladil po blonďatých, vlnících se vlasech. Téměř neslyšně zašeptal do jejího ucha: „Ovečko.“

Kdy naposled ji Rosťa pohladil? Kdy jí řekl něco milého a tak něžného?

Honzova nabídka ji lákala. Měla z ní i strach. Věděla totiž, že by to znamenalo padák, nebo Rosťa. S tím, že by mu každý víkend odjížděla skákat, by se Rosťa nikdy nesmířil. Řekla proto, že si to rozmyslí.

     V týdnu se s Rosťou viděla jen jednou. Byl protivný, vyčítal jí hlídání neteře, nechtěl jít ani na bazén, kam Marcela ráda zašla. Navrhla mu, že by mohli o víkendu na túru do hor. Jen ohrnul rty: „Copak jsem vyhrál nohy v loterii?“ Marcele došly nervy: „Nic nechceš a já sama nikam nesmím. Mě ale nicnedělání ubíjí. Neumím jen sedět a přesvědčovat tě, že jsi jediný a nej a plnit, co ti na očích vidím. I já mám svá přání.“ „Jaká?“, zeptal se ironicky.

Bylo rozhodnuto… Marcela se mlčky otočila a odcházela. Odcházela od člověka, který ji chtěl jen vlastnit. Každým krokem jako by trhala okovy, kterými ji Rosťa svazoval.

     Plakala jen chvíli. Pak zazvonil telefon. Milý hlas se zeptal: „Tady beránek, je tam jeho ovečka?“ Pláč vystřídal její zvonivý smích. Honza pozval Marcelu na kávu, kterou tehdy na poště odmítal. Teď už nebyla tak hloupá a pozvání přijala.

     V nedaleké kavárně se cítila jako královna. Honza jí přinesl nádhernou kytici, doprovodil domů a když se s ní loučil, vtiskl jí do dlaně malou plyšovou ovečku. „Když zazvoníš na tento zvoneček, budu s tebou“, řekl a zacinkal na zvoneček visící ovečce na krku.

     A skutečně – byl s Marcelou až do rána…

Tím Marcele začalo nové, krásné období života. S Honzíkem se cítí, a také vlastně je, jako v oblacích. Začala s ním pravidelně skákat padákem. Na 50. seskok chytají svatbu, samozřejmě hodně netradiční – ve vzduchu.

     Dnes má Marcela za sebou už 45. seskok.       

 

Pája K. - čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
 
Čtěte také


Pouze přihlášení mohou vkládat komentáře. Přihlásit se.

Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
divím, že se Rosťa nechal tak snadno odbýtSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
že toho beránka potkalaSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
Nádherný příběh takle by měla končit každá láska Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
Ještě že dostala Marcela rozum. S takovým žárlivcem by zažila jen peklo.
A skončilo to jako v pohádceSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles