Zahrada s vrbou – kámen

Naše zahrada je dostatečně velká a stále ještě nedokončená. Poskytuje tak spoustu tvůrčích možností a také trochu provokuje své majitele, uživatele a milovníky zahrad k další tvorbě. Vše začalo návštěvou u přátel a procházkou po jejich zahradě. Ukazovali nám novinky na své, také velké zahradě. Jsou milovníci stromů, ale tentokrát to byl veliký kámen a dřevité pivoňky, které nás zaujaly.

Obojí se nám líbilo, kámen je na pěkném místě a po dobu návštěvy stále poutal moji pozornost. Nutilo mne to přemýšlet kam bych tak velký kámen na naší zahradě umístila, jak by měl vypadat, špičatý či nízký, plochý nebo nějak rozeklaný? Nakonec jsem své myšlenky řekla nahlas a to spustilo velkou debatu. Můj muž začal vypočítávat všechny těžkosti s tím spojené, ale přátelé nám přislíbili pomoc a skutečně za týden nám zavolali, že nedaleko od nich začaly úpravy terénu pro další výstavbu a kamenů je tam spousta a jakých!

Po dohodě s vlastníky pozemku jsme začali hledat vhodné místo u nás na zahradě.Tahle část úkolu nám šla lehce a dokonce jsme se shodli i s našimi mladými a vybrali místo. Pak jsme odhadovali velikost a váhu kamene, protože dopravit ho dovnitř zahrady nemusí být snadné zvláště pro dvě velká auta – nákladní a jeřáb. Nechtěli jsme příliš poškodit trávník nebo i něco jiného.

V cestě stojí domek pro děti s klouzačkou, čistička apod. Když jsme si ujasnili tohle všechno, vykonali jsme několik cest na zmíněný pozemek a v různém rodinném složení kameny prohlíželi, fotografovali a hodnotili. Terénní práce pokračovaly hodně svižně a tak i my jsme museli rychle dojít ke konečnému rozhodnutí. Vybrali jsme dva obří balvany, jeden hlavní a jeden náhradní, označili je a objednali dopravu. Pak jsme s obavami sledovali počasí, protože déšť by zahradu podmáčel a velká auta by tam vjet nemohla. Nakonec pršelo jen trochu, místo pro kámen bylo připraveno, akce mohla začít. Šikovní řidiči zajeli velmi dobře na místo a kámen se bez problémů podařilo jeřábem přesně usadit. Ještě jsme ho trochu pootočili a hotovo. Potíž nastala až při odjezdu jeřábu. Řidiči se nepodařilo dobře vytočit při couvání. Jednalo se jen o pár centimetrů, ale přece jen vznikla nějaká škoda, naštěstí odstranitelná.

Následující týden jsme chodili postupně celá rodina kámen okukovat, fotit a vnučky vyzbrojené lupami prováděly výzkum kamenu. Pátraly po otiscích plavuní, přesliček, trilobitů a lastur. Spokojeny přišly na nějaké otisky, protože balvan je z pískovce a váží zhruba 6 tun což je dost velká plocha .

Děti na něj stále nadšeně lezou a nejen ty naše holčičky,ale všechny dětské návštěvy, dokonce malá dcera neteře stará jeden a půl roku jasně projevila své přání a tak ji máma musela na ten velký kámen vysadit. Ona se tam pak vítězoslavně rozhlížela, jestli to všichni dost pozorně sledujeme.

Nelitujeme vynaložené námahy, všichni si náš nový přírůstek do zahrady užíváme, každý po svém. Děti si na něj nejen vylezou, ale např. si tam dají podložku a čtou si. Pes mé dcery, bostonský teriér, nám předvedl, jak je snadné téměř bez rozběhu vyskočit jeden a půl metru. Nikdo ho k tomu nevyzval, vyskočil si jen tak pro radost. My dva s mužem jsme si k němu zasadili dva nízké, poléhavé jehličnany a o kousek dále, blíže k plotu, plánujeme další výsadbu. Naše zahrada nám poskytuje dostatek prostoru k seberealizaci a to nás stále těší.

Němcová Zdena

ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete