Zatočte s plísní v domě či bytě

Co dělat, když vaší koupelnu, toaletu či jinou místnost v domě napadnou plísně? Na světě existuje 120 000 různých druhů plísní. V našich domovech, především ve vlhčích místnostech, jako jsou koupelny, kuchyně, sklepy nebo bazény se jich může usídlit až na dvě stě různých druhů.

Nahromaděné plísně v domě mohou mít nebezpečné vedlejší účinky, a proto je nejlepší vymýtit každý náznak přítomnosti těchto nechtěných obyvatel dříve, než bude příliš pozdě. Řešením jsou účinné čističe a také režimová opatření neboli změna návyků.

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějším prostředí. Jsou součástí živé přírody miliony let. I když některé druhy plísní člověk výjimečně využil ke svému prospěchu, obecně platí, že zvýšený výskyt plísní v životním prostředí člověku škodí, zvlášť pokud se vyskytují v bytech a domech.

Plísně uvolňují výtrusy (spory), které začnou v interiéru růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu, nejčastěji v koupelně – např. na sprchovém závěsu, silikonech či ve spárách obkladů. Spory plísně kontaminují povrch či předmět, ze spory vyklíčí vlákno, které se rozrůstá. Povlaky plísní mají různou barvu podle druhu plísně - od bílé, žluté přes zelenou až po černou. Až po zbarvení je okem viditelná. Spory plísní najdeme všude – v prachu, v odpadkových koších i ve vzduchu.

Plísně ke svému růstu nepotřebují světlo, vyhovuje jim vlhko a jsou nenáročné na živiny. Pokud dovolíte, aby se vám doma množily plísně, dočkáte se nevzhledných skvrn, nepříjemného zápachu a vystavujete se nepříznivým vlivům na zdraví.

Kde být na pozoru

Plísně produkují alergeny (látky, které mohou zapříčinit alergické reakce), dráždivé látky a v některých případech i jedovaté látky, jako jsou mykotoxiny. Neustálý kontakt s plísněmi a jejich výtrusy může u citlivějších lidí způsobit rozvinutí alergie. Prvními příznaky jsou rýma, kýchání, zarudnutí očí a kožní vyrážky. Při trvalejším podráždění sliznic nosu, hrdla a průdušek se může objevit i průduškové astma a také závažné záněty dolních dýchacích cest. Plísně jsou tedy velmi nebezpečné pro astmatiky a alergiky, ale i u zdravých osob mohou způsobit bolesti hlavy, záněty spojivek, ekzémy a další zdravotní obtíže.

Při dlouhodobějším vystavení plísním může dojít k trvalému podráždění průdušek a tak i ke vzniku astmatu. U astmatiků dokáže momentální nové vystavení plísni vyvolat až astmatický záchvat. Více citlivé k plísním jsou děti, staří lidé a lidé, jejichž organismus je oslaben jiným onemocněním.

Režimová opatření – aneb, jak změnit špatné návyky

Výtrusy plísní nebudou mít šanci se množit, pokud jim nedopřejete vlhkost, v níž se jim tak dobře daří. Jenže, jak se ubránit vzniku vlhkosti v domácnosti, když ta vzniká při různých běžných činnostech, jako je vaření, sprchování, praní, sušení prádla, atd.?

Jak minimalizovat vlhkost v domě:
•    Místnosti s vyšší vlhkostí, např. koupelny, je třeba co nejčastěji větrat. Nejúčinnější je otevřené okno, můžeme použít odsávací ventilátor nebo produkty pro redukci vlhkosti - odvlhčovače.
•    Obložené stěny a povrchy, kde se vlhkost drží, je třeba pravidelně čistit a dezinfikovat účinným čističem koupelen.
•    Jestliže vám doma vyteče voda, případně se dovnitř dostane zvenčí, jednejte rychle. Pokud se vám podaří mokré materiály zcela vysušit do 48 hodin, ve většině případů k růstu plísní nedojde.
•    Všimnete-li si, že se vám na oknech, stěnách či potrubí sráží voda, rychle mokré povrchy osušte a pokuste se vlhkost a její zdroje omezit. Rosení může být znakem narušení teplených poměrů ve vaší domácnosti.

Pakliže se vám podaří minimalizovat vlhkost v domě a co nejrychleji zničit veškeré přítomné plísně, zabráníte poškození domu i nábytku a předejdete potencionálním zdravotním problémům členů rodiny.