Zdeněk a Marie Preclíkovi v Galerii Smečky

V Galerii Smečky jsem si nenechala ujít výstavu s názvem Zdeněk a Marie Preclíkovi: Duše. Výstava představovala průřez tvorbou obou manželů za posledních dvacet let.

Dozvěděla jsem se, že oba manželé společně žijí téměř 50 let a jejich dílo je ve spoustě věcí spojuje. To co spojuje dílo Marie a Zdeňka Preclíkových je záliba ve věcech fantaskních, nadpřirozených, záhadných, tajemných. Zdeněk Josef Preclík nachází inspiraci v dávných příbězích v bibli, ve středověku, pohádkách a bájích. Marie Preclíková hledá malířskou inspiraci v přírodě, ale také v surrealismu či abstrakci. Jejím světem je říše pohádkově barevných masožravých rostlin, krásných i nebezpečných zároveň. Zdeněk Preclík se ke společné práci vyjádřil jednou větou: „V něčem jsme si podobní, v něčem ne. Já myslím, že ta podobnost je hlavně v tom, že to je fantaskní a úplně jiné“.

Zdeněk Josef Preclík patří k posledním velkým sochařům. Věnuje se sochařství, medailérství, restaurování a kresbě. O sobě uvádí, že nepohrdá žádným materiálem, že dělá se všemi materiály. Původem je řezbář a než se dostal na akademii, tak absolvoval hořickou kamenickou školu. Takže dělá s kameny i se dřevem. Také klasicky modeluje a lije většinou do bronzu - bronz jako materiál miluje.

Malířka Marie Preclíková se desítky let živila jako ilustrátorka vědecké literatury, zejména atlasů zvířat. Veřejnosti je především známa vědeckými ilustracemi zvířat pro encyklopedie. Ty byly s úspěchem publikovány i v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii a Francii. Ke své tvorbě malířka uvedla, že na obrazech pracuje dost dlouho a v podstatě si volí technologii podle toho, co tvoří. K obrazům květin řekla: „Když jsem malovala ty duše květin, tak jsem volila radši pastel, aby byly takové něžné a ty jejich duše vynikly“.

Na výstavě jsme měli možnost prohlédnout si i vydané knihy: Zdeněk J. Preclík - Útržky života. V textu uvádí, že publikace představuje a shrnuje dílo sochaře Zdeňka J. Preclíka (*1949). Součástí knihy je sochařův vlastní životopis a výběrový katalog díla.

Marie Preclíková - Tajemné bytosti. Z textu vyplývá, že Marie Preclíková (*1949) patří k svébytným nadčasovým tvůrcům s rozpoznatelným výtvarným rukopisem plným obrazové vynalézavosti. V knize je otištěn také dopis autorce od významného historika umění Jaromíra Neumanna, oceňujícího obrazy, v nichž splývá vidění a halucinace v jeden celek.

Výstava se mi líbila, více mne oslovila a zaujala tvorba Zdeňka J. Preclíka. Vystavené busty Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Salvadora Dalího a sošky Ludwiga van Beethovena a Richarda Wágnera mne přivedly na myšlenku poohlédnout se v pražských ulicích po dalších skvostech.

Objevila jsem:

- V ulici Sněmovní 8, na domě čp. 164, dvě pamětní desky s bustou a textem:

PETR BRANDL 1668 - 1735 SLAVNÝ ČESKÝ BAROKNÍ MALÍŘ ŽIL A TVOŘIL V TOMTO DOMĚ V LETECH 1681-1687 JOSEF FANTA 1856 - 1954 VÝZNAMNÝ SECESNÍ ARCHITEKT ŽIL A TVOŘIL V TOMTO DOMĚ V LETECH 1903-1954

- V ulici Trojické 1, na nároží domu čp. 386, pamětní desku s bustou a s textem: V LETECH 1943/83 V TOMTO DOMĚ TVOŘIL ČESKÝ SOCHAŘ JAROSLAV HOREJC

- V ulici Nad Královskou oborou 5, na domě čp. 102, bronzovou pamětní desku s bustou se slovenským textem: V TOMTO DOME ŽIL A POSOBIL VÝZNAMNÝ SLOVENSKÝ MALIAR CYPRIÁN MAJERNÍK 1909 - 1945

- V ulici V Zahrádkách sochu Jaro, zvanou také Jaro pro Jarov.

Na Loretánské náměstí 2/108 měla být umístěna pamětní deska Hany Benešové. Jak jsem zjistila, dům je rekonstruován, takže pamětní deska byla odstraněna. Doufám, že jde o přechodný stav, dle obrázku na webu jde o další pěkné dílo Zdeňka J. Preclíka.

Výstava s následnou procházkou mne velice obohatila.

HankaHH - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete