O čem se nahlas nemluví – trávicí potíže

V létě je naše zažívání vystaveno mnoha rizikům, které mohou vyústit v nepříjemné zažívací a trávicí problémy. Bakterie se v teplém počasí množí přímo geometrickou řadou a kontaminované potraviny na nás číhají na každém rohu – zmrzlina ze stánku, led v nápoji, neumyté ovoce nebo třeba nedostatečně tepelně upravené maso na grilu, to jsou pochoutky, které si těžko odpustíme, ale jejich konzumace nás pak může mrzet ještě dlouho poté.

„Rizikovými skupinami potravin jsou nedostatečně tepelně zpracované masné a mléčné výrobky, vejce a výrobky z nich, ale také sladkosti a lahůdky nebo neomyté ovoce,“ vypočítává gastroenteroložka MUDr. Anna Jungwirthová.

Jaké nepříjemnosti tedy náš trávicí trakt nejčastěji postihují, co je způsobuje a čím se jim vyhnout?

Zácpa není nemocí, ale pouze příznakem a popisujeme ji jako méně časté a obtížné vyprazdňování střev. Zácpa se však dělí na dva typy – může být krátkodobá nebo chronická. „Krátkodobá zácpa může být spojena např. se stresem z nového prostředí. Po příjezdu na dovolenou má mnoho lidí problémy s vyprazdňováním. Na vině je zejména nervozita a napětí, někdy také nepříjemné pocity, za které může nedostatečná hygiena toalet v hotelech či na cestách,“ vysvětluje MUDr. Jungwirthová.

Chronická zácpa je dlouhodobé obtížné vyprazdňování střev s frekvencí menší než 2 stolice za týden. Projevuje se mimo bolestí břicha také únavou, nesoustředěností a bolestí hlavy. I když se zácpa nezdá být vážným zdravotním problémem, může mít i závažnější příčiny. Pokud tedy problémy v rozumné době neodezní, je vhodné svěřit se lékaři.  Zácpa je totiž  rizikovým faktorem pro vznik zánětů, polypů, hemeroidů a dokonce i rakoviny.

Průjem je jednou z nejčastějších nepříjemností, které nás mohou na dovolené nemile překvapit. „O průjmu mluvíme tehdy, dochází-li k častějšímu vyprazdňování řidší stolice, tedy asi třikrát denně, nebo častěji,“ definuje gastroenteroložka MUDr. Anna Jungwirthová. Také u průjmu rozlišujeme akutní typ, který trvá maximálně několik dní, a chronický, který trvá týden, nebo dokonce déle. Akutní průjem bývá obvykle zapříčiněn infekcí, ať už virovou, bakteriální, či parazitickou, nebo také nevhodnou stravou. Dlouhodobý průjem mívá většinou vážnější příčiny, může se jednat o průvodní jev onemocnění střev, slinivky břišní, žlučníku či jater. Přetrvá-li průjem déle, než tři dny, je vhodné vyhledat lékaře.

Nadýmání - Nevolnost, pocit plnosti, bolest a nafouklé břicho – to vše jsou příznaky zmnožení plynu ve střevě. Plyn se do střev může dostat dvěma způsoby – při polykání potravy nebo kvašením a hnitím při chemických trávicích reakcích. Snad nikomu nedělá dobře představa, že právě tohle se děje v jeho útrobách. Plyn se částečně absorbuje, někdy však odchází z těla ven. Následky jsou nepříjemné a společensky trapné. Nadýmání však může být způsobeno také poruchou trávení a nedostatečnou činností enzymů. Obzvlášť při prudkých bolestech, které se dostaví náhle, případně přetrvávají přes úpravu jídelníčku, je vhodné konzultovat situaci s lékařem.