Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024 8 rad, než se rozhodnete vyběhnout8 rad, než se rozhodnete vyběhnout Pampeliškový med - nejoblíbenější receptyPampeliškový med - nejoblíbenější recepty
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Úterý 16.04. 2024
Dnes má svátek Irena
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Alzheimerova choroba

31. 05. 2010 | Nemoci

S touto nemocí se setkávám každý den ve svém zaměstnání, tak Vám stručně popíšu, co je to za nemoc, její příznaky a její průběh. S touto chorobou mám v práci 7 lidí a přesto, že mají stejnou nemoc, u každého se projevuje trošku odlišně. 

 

Všeobecné příznaky Alzheimerovy choroby

Hlavním příznakem Alzheimerovy choroby je porucha paměti.

Prvním signálem onemocnění je zapomětlivost. Člověk stále něco hledá a dává věci na nesprávná místa.

Nemoc ovlivňuje pracovní schopnosti a běžnou denní činnost, zapomínání nedávných událostí a jmen. Stárnoucí člověk zapomíná, ale po chvilce si dokáže vybavit, co chtěl říct. Nemocný Alzheimerovou chorobou si už ani nevzpomene. Nejprve se mu z paměti vytratí události z poslední doby, později i starší. Nastává zhoršená orientace v čase a prostoru, neschopnost vybavit si data nebo nalézt známou cestu domů. To je jeden z nejvážnějších problémů, které doprovázejí Alzheimerovu chorobu. Příznakem nemoci jsou i poruchy řeči a plynulého vyjadřování, zapomínání názvů některých předmětů. Pokud si všimnete, že některý z vašich blízkých často popisuje předměty - třeba místo tužka řekne: "To, jak se s tím, no na ten papír, jak se s tím, píše!", je třeba být ve střehu. Přidává se zhoršující se schopnost úsudku, rozhodování je stále obtížnější. Nemocní mají často problémy i s abstraktním myšlením, nedokáží si spoustu věcí představit ani je domyslet. Také nastávají problémy s vykonáváním běžných domácích prací. Může se stát, že nemocný člověk postupně ztrácí určité dovednosti a naučené schopnosti a jeho možnosti cokoli zařídit či udělat jsou srovnatelné s malým dítětem. U nemocného Alzheimerovou chorobou se přidávají ještě další nevypočitatelné reakce, v jednu chvíli je nemocný v pohodě, ve druhé zničehonic vyčítá komukoli cokoli, po klidu přichází bouře, po jistotě nejistota. Nemoc pochopitelně provází i ztráta zájmu o zaměstnání, koníčky, o přátele, zkrátka všeobecná ztráta iniciativy. Dlouho na sebe nenechají čekat ani změny osobnosti, nálady a chování. 

 

Co je to za nemoc?

Alzheimerova choroba začíná pozvolna a vcelku nenápadně. Nejdříve se přitom u nemocného zhoršuje právě paměť (především paměť krátkodobá). Postupně se nemocný není schopen postarat o některé věci v domácnosti, má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.

Jde o onemocnění, při kterém dochází k úbytku nervových buněk a v mozku postižených vznikají škodlivé bílkoviny. Ty se ukládají uvnitř v podobě vláken nebo v okolí nervových buněk jako tzv. amyloidové plaky. Dochází k poškození a zániku nervových buněk a jejich spojů. Současně v mozkové tkáni ubývá acetylcholin, který mozek potřebuje k přenosu nervových vzruchů. Při jeho nedostatku ztrácejí buňky schopnost vzájemně si vyměňovat informace a právě to se projeví postupným zhoršováním paměťových a rozumových schopností, rozvíjí se demence. 

 

Moji pacienti

Všude se uvádí, že tato nemoc je nevyléčitelná a že se pouze zhoršuje a nikdy se nemůže zlepšit, naopak, se to jen horší. Já Vám uvedu dva příklady, mých pacientek, že vždy tomu tak není.

I když jsem použila slovo pacienti, v práci těmto nemocným říkáme správným názvem - klienti. Jak už jsem na začátku zmínila, v práci jich mám s touto chorobou sedm. Jedna moje klientka k nám byla převezena přímo z psychiatrické léčebny v hrozném stavu, jen ležela, nechodila, nemluvila. Když se jí něco nelíbilo, jen kolem sebe kopala a pokoušela se mě pokaždé rukama napadnout. Při každém přibližení k ní, jsem jako první chytala její ruce, abych nějakou neschytala. I tak jsem stále na ni byla milá, držela jí ruce a přitom jí hladila a tiše na ni mluvila.

Asi po 14 dnech jsem jí poprvé vzala na vozíčku ven, na vycházku. A tam mě řekla její první slovo, málem jsem plakala radostí, protože vyslovila slovo - pes. Zřejmě toto bylo ovlivněno mým častým vyprávěním o mých psech a shodou okolností jsme hned po minutě venku narazily na pejska, proto to vyslovila. Její druhé slovo bylo - ven. Dnes, po 3 měsících co se o ni starám, zvládá, sice s dohledem, ale chodí sama, neřekne sice souvislou větu, ale odpoví mi na každou otázku alespoň jedním slovem a už není tak agresivní a nenapadá každého, kdo se k ní jen přiblíží. Sice má i teď občas stavy, kdy kolem sebe mává rukama, nohama, ale to jen v případě, když se jí něco nelíbí, neumí to jinak dát najevo, například při přebalování, koupání a jiné hygieně. 

Další moje klientka přišla k nám od rodiny s tím, že jim doma neustále plakala, a to bezdůvodně. Ze začátku to bylo opravdu těžké, ale dnes pláče opravdu jen vyjímečně, a to většinou jen po návštěvě rodiny. 

Třetí klientku s Alzheimerovu chorobu nedokážu ani slovy popsat, to prostě nejde, já jí říkám skřítku, nevím proč, ale nějak mi ho připomíná, a to nejen vzrůstem.

Dále mám 4 pány, jeden z nich doma rodině vše vyhazoval z okna, tak jsem to vyřešila zámkem na okno, další tři mají typické příznaky této nemoci. Například jeden z nich mi třeba i 100x za den řekne "dobrý den sestřičko", tak mu stokrát odpovím dobrý den.

I když ani jeden z těchto mých pacientů - klientů neřeknou nikdy jedinou větu, která by dávala nějaký smysl, jsou to mí zlatíčka, které mám opravdu moc ráda. Jsem moc šťastná, že jsem si toto povolání vybrala a už nikdy bych jinou práci dělat nechtěla. Sice je to kolikrát psychická i fyzická zátěž, ale vše zvládám s naprostým klidem a přehledem. 

 

Jak probíhá můj den v práci

Kdybych to měla napsat jednou větou, tak asi tak, jak kdybych se starala o někoho nemocného doma.

Ráno všem připravím snídani, postupně je všechny nakrmím, většinou už nezvládají sami jíst, netrefí se do pusy. Potom provádím hygienu, u ležících na lůžku, ostatní na vozíčku osprchuji. Po hygieně se jim věnuji, vymýšlím různé zábavy a aktivity, ale je pravda, že tito pacienti u ničeho dlouho nevydrží, tak zábavu musím často měnit, dle situace. Ale je s podivem, že přesto, že si vůbec nic nepamatují, neřeknou souvislou větu, tak zpěv jim jde velice dobře, jsou skoro všichni schopni zazpívat jakoukoliv písničku, kterou dříve znali a doslova si pamatují celé texty. Pak následuje oběd a opět krmení. Po obědě, když je venku hezky, s nimi jdu třeba na vycházku, někteří zvládají chůzi sami, jiní na vozíčku. Odpoledne většinou mají návštěvy, ostatní nějak zabavím. Pak je večeře a ukládání ke spánku. Samozřejmostí je převlékání, podávání léků, píchání inzulínů a podobně. 

 

Celkem mám v práci 17 klientů, 7 s Alzheimerovou chorobou, další s Parkinsonovou chorobou a jiné. Všechny mám moc ráda, jsou to mí zlatíčka a jen se hrozím dne, kdy mě některý navždy opustí. I když jsou to v podstatě "cizí lidé", moc jsem si je zamilovala. A když mě i 100x za den řeknou milým hláskem "dobrý den, sestřičko", tak je mi to příjemné a nikdy bych jim neodsekla nebo neřekla nic špatného, oni přece za svou nemoc NEMOHOU!!!! Proto radím těm, co mají takto nemocného příbuzného doma, vždy zachovejte KLID a za všech okolností buďte milí a vstřícní, nikdy nevíte, jestli Vás to také nepotká!!

 

Jessynka – čtenářka

ChytráŽena.cz



Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10


Komentáře
« Předchozí   1   2   3  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
už jsi fakt trapná, víc slov k tomu nemám
Obrázek uživatelky
profil
Napsán profesionálně, autoka umí využít dobře emocí. Na jedno však zapomněla: Takových obětavých lidí je a nechlubí se, vždyť je to její povolání. Sebechvála něčím zavání... A určitě nezávidím, pouze konstatuji, že CHŽ asi nemá, co publikovat. Buď reklamy, nebo články jedné autorky.
Obrázek uživatelky
profil
tak tenhle článek je to nejlepší, co jsi kdy napsala, dojal mě k slzám a hluboce před tebou smekám.SmajlíkSmajlíkSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
moc vám za pěkné komentáře děkuji, před 5 minuty jsem došla z práce a jsem moc ráda že hned čtu tak krásné komentáře, díky moc všem.

Weendy, možná máš pravdu, ale zase je něco jiného se starat o cizího a něco jiného příbuzného, já bych se ráda postarala o kohokoliv z rodiny, i 24 hodin denně by mě to nedělalo problém navíc kdyby to byl někdo blízký, určitě bych nikoho nestrčila někam do domova-ústavu a podobně a všem příbuzným mých klientů se divím že to udělali, já bych si příbuzný - rodiče apod. určitě nechala doma a nikomu cizímu je nesvěřila. Ale doufám že nikoho z příbuzných to nepotká
Obrázek uživatelky
profil
je to úžasné, jak se staráš o ty nešťastné lidičky.Držím ti palce, abys měla v sobě stále tolik citu, lásky a pochopení pro nemocné lidi.Moc hezky jsi to napsalaSmajlíkSmajlíkSmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles