Bolest zubů trápila lidstvo od nepaměti

Aby nám zuby dobře sloužily, nestačí, aby byly lidmi brány pouze jako tvrdý výběžek z tkání, jež jim napomáhá rozmělnit potravu. Tvrdá je pouze jejich svrchní část − sklovina, pod kterou se ukrývá zubní dřeň, která zub vyživuje a je protkána cévami a nervy. Do dásně je zub zasazen pomocí kořene.

Jak bolest zubů vzniká

V ústech každého člověka se nacházejí mikroorganismy tj. bakterie, kvasinky a plísně. Bakterie společně se zbytky potravy vytvářejí zubní plak. Rozkladem zbytků potravy bakteriemi vznikají kyseliny, které pomáhají narušovat sklovinu na povrchu zubu. To podporuje a urychluje vznik i vývoj zubního kazu. Zubní kaz se může v některých případech vytvořit i při té nejsvědomitější péči.

Poškozený zub nás může začít  bolet  zcela náhle  (nenadále)

Potíže s bolestí zubů u člověka patří v přírodě vyšších živočichů mezi jedny z nejnepříjemnějších. Akutní bolest se dostaví v okamžiku, kdy dojde nějakým způsobem k poškození tělesné tkáňě, jejíž funkce je pro lidský organismus důležitá. Tím, že vyšle poškozená tkáň signál v podobě bolesti, dostává člověk informaci o tom, že není něco v pořádku. Jediným správným řešením je neodkladná návštěva zubního lékaře. To ale není někdy dost dobře možné. Obzvláště pokud jsme například na dovolené v zahraničí, nebo nás  čekají naléhavé pracovní povinnosti, zkrátka když potřebujeme být  alespoň jeden či dva dny bez bolesti.

Naši předkové v dávné minulosti to měli  v podobných situacích mnohem a mnohem těžší. Lékařská zubní péče neexistovala a lidem nezbývalo nic jiného než bolest snášet, čekat na zázrak nebo si bolavý zub vyrazit, vytrhnout či nějakou další násilnou a krvavou metodu se ho zbavit.

Není proto divu, že člověk začal poznávat léčivé účinky rostlin, plodů, kořínků a cibulek, které mu sloužili jako potrava dávno předtím, než poznal obilí a další hospodářské plodiny.

Již prý Aulus Cornelius Celsus v prvním století př. Kristem sepsal osm knih s recepisy proti bolestem ve svém díle Demedicina. Podle dávných pověstí prý trpaslíci při bolestech zubů navlhčí bolavé místo vodou a pak vloží křeny rostliny Adamba.  Nebo spálí na popel Lianudzandza a vtírají tento prášek do dásně, pokud jej není možno vpravit přímo do vykotlaného zubu.

Pygmejové dodnes říkají své léčivé bylině „Leka”. V tomto slově najdeme tentýž slovní  základ -„lek”, tak jako nejméně u třiceti dalších zaniklých i živých jazyků.

Ve  21. století se již naštěstí nemusíme spoléhat pouze magii. Při akutní bolesti zubů můžeme navštívit lékárnu a zakoupit tam moderní analgetikum

Jak vybrat nejvhodnější lék?

Důležitá je rychlá doba nástupu účinků a doba působení léku. Nejrychleji lék po užití zabere za 20 – 30 minut. Rychleji to možné není, protože se  samo lidské tělo řídí specifickými zákonitostmi.

Optimální působení léku proti bolesti je 6-8 hodin. Měli bychom si tedy vybírat ty z nich, které dané působení splňují, aby nás jedna dávka ochránila před bolestí pokud možná nejdéle.

V současné době si v každé lékárně můžeme vybrat opravdu ze široké nabídky léků proti bolesti.

 Na zuby potřebujeme ty z nich, které skutečně „zaberou“, a to pokud možno co nerychleji.

Nezapomeňte na svého zubního lékaře

Preventivní prohlídka ve stomatologické ordinaci bývá doporučována zpravidla jednou ročně. Při bolesti zubu, či zánětu dásně bychom však měli vyhledat zubního lékaře co možná nejrychleji.

Dlouhodobý odklad návštěvy zubního lékaře může mít nepříznivé následky, například zubním kamenem způsobený akutní zánět dásně přejde v chronický, téměř nepatrný povrchový zubní kaz se může prohloubit a způsobit, že zub zcela odumře.

Zuby před poškozením účinně chráníme také pravidelným čistěním kvalitním zubním kartáčkem a zubní pastou, nejméně dvakrát denně, a pokud je to možné, pak nejlépe po každém jídle.

Zdroj: Valetol

Mirka Bali

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10