Nadvláda červených krvinek, lenost naší krve

Pravá polycytémie je vzácné krevní onemocnění, které je známé už od konce 19. století. Nicméně ani po více než stovce let nevíme, co je jeho přesnou příčinou! Do života vstoupí ročně přibližně dvěma lidem ze sta tisíc. Při pravé polycytémii primárně dochází k nadměrné produkci červených krvinek, bez kterých neumí naše tělo dýchat. Všeho moc ale škodí. Přemnoží-li se krevní elementy, krev už nedokáže fungovat tak, jak má. Změnu v krvi může signalizovat např. nesnesitelné svědění, od kterého neuleví žádný krém nebo mast. Odhalte další fakta o krvi i o vzácných onemocněních.

„Příčiny vzniku pravé polycytémie nám dosud nejsou přesně známy. Porucha zpravidla vzniká během života, i když se zvýšenými počty červených krvinek se může člověk i narodit. Většinu pacientů s pravou polycytémií tvoří muži a průměrný věk při diagnóze je 60 let. Nemoc zapříčiňuje porucha kmenové krvetvorné buňky. Následkem toho dochází ke zvýšené produkci červených krvinek a případně i dalších krevních elementů. Nadměrné množství červených krvinek v cévním řečišti mění fyzikální vlastnosti krve, navyšuje se její vazkost a zvyšuje se tak i riziko krevního srážení, což představuje vážnější hrozbu trombózy. Onemocnění má také potenciál pro přechod do leukémie,“ vysvětluje prof. MUDr. Miroslav Penka, CSc., primář Oddělení klinické hematologie Fakultní nemocnice Brno.

Za svěděním může stát nemoc krve

Vzácná onemocnění krve se často ozývají nenápadně a někdy vůbec. I malé náznaky však mohou poukazovat na významnou poruchu naší krve. K takové může docházet i při přemnožení červených krvinek i ostatních krevních elementů. Jakmile počet červených krvinek dosáhne kritického množství, skladba krve je narušena a krev nemůže proudit tělem, jak má. Její tempo se zpomalí. Vlivem zpomalení průtoku krve cévami narůstá i riziko komplikací, kterými jsou např. trombóza nebo embolie. Asi 65 % pacientů na onemocnění upozorní nesnesitelné svědění kůže, které nezmírní žádná mast. Mezi příznaky se řadí i nezvyklá slabost, závratě, brunátnost, trávicí problémy či bolesti hlavy a kloubů na nohou.

Červené krvinky – nekonečný dopravní systém

Červené krvinky neboli erytrocyty jsou nejpočetnější buněčnou složkou naší krve. Pro náš život jsou nezbytné, podílejí se na tkáňovém dýchání. Díky specifickému tvaru zploštělých disků a také obsahu červeného krevního barviva hemoglobinu perfektně váží kyslík. Jsou tak dopravním systémem naší krve a z plic rozvádějí kyslík do celého těla a zpět z tkání do plic přivádějí oxid uhličitý. Vznikají v kostní dřeni při tzv. erytropoéze a svou transportní úlohu plní přibližně 120 dní, po nichž se kumulují a rozpadají převážně ve slezině.

Pravá polycytémie nebo také polycytemia vera (PV) je onemocnění známé již z konce 19. století. Její objev je spojen s osobností slavného kanadského lékaře Williama Oslera, kterému se podařilo nemoc přesně definovat a vyčlenit ji jako samostatnou jednotku včetně jejích symptomů a rizik.

Krev jako důmyslný systém

Krev je tekutinou našeho života, protéká 100 000 km krevních cest našeho těla. Přináší kyslík a živiny k orgánům a tkáním a současně odvádí odpadní látky metabolismu a oxid uhličitý. Rovněž rozvádí hormony, pracuje na naší termoregulaci a udržuje chemickou rovnováhu. Dává tělu vláčnost i pevnost, sílu i energii. Umí vehnat červeň do tváří i chlad do nohou. Jejími základními stavebními kameny jsou krevní plazma a krevní elementy. Krevní plazma představuje 55 % krve v našem těle a z 90 % ji tvoří voda. Krev je systém s jasně danou strukturou i „provozním řádem“. Synchronizován je i počet krevních elementů (červené a bílé krvinky, krevní destičky), které v oběhové soustavě nesmí chybět, ale ani přebývat.

Měsíc zdravé krve již podruhé.

Věděli jste, že kostní dřeň může během života nabývat různých barev?  Odhalte nejen toto její tajemství v rámci projektu Měsíc zdravé krve, který se po roce uskuteční opět v září. Připomene důležitost životodárné tekutiny – krve a spolu s ní i kostní dřeně – orgánu krvetvorby. Poznejte, co vše se v kostní dřeni odehrává, za co jí vděčíme, s jakými onemocněními se může potýkat i jak mohou dárcovství a transplantace zachraňovat životy. Ne nadarmo se 16. 9. 2017 připomíná Světový den dárců kostní dřeně. V září se otevřou tři pražská hematologická pracoviště veřejnosti. Příchozí si v centrech mohou nechat zdarma zkontrolovat krevní obraz, orientačně zjistit krevní skupinu, získají informace o dárcovství kostní dřeně, nahlédnou do laboratoří, zjistí, jak  vypadá kostní dřeň pod mikroskopem.

Během září – Měsíce zdravé krve hematologická pracoviště znovu otevírají své dveře a zvou veřejnost k návštěvě. Tématem letošního ročníku je kostní dřeň, u ní příběh krve začíná i končí. V ní sídlí krvetvorné kmenové buňky, které se dle potřeby přetvářejí v důležité krevní elementy. Nefunguje-li správně naše krvetvorba, ani my nemůžeme žít tak, jak bychom si přáli. Přijďte se dozvědět více 7. 9. do ÚVN, 19. 9. do ÚHKT, 20. 9. do FN Motol a 21. 9. opět do ÚHKT v Praze. Na místech bude k vidění také výstava vybraných fotografií Jaroslava Hory, fotografa a pacienta ÚHKT, který prodělal akutní leukémii.