Bez repelentu nemáme v lese co dělat!

První mrtvý v letošním roce se zapsal do statistik, která si každoročně zaškrtávají klíšťata. Před několika dny zemřel muž ze severu Čech. S největší pravděpodobností nepoužil repelent, který je proti klíšťatům nejúčinnější. Není to žádná výjimka. Pokud totiž jde o jejich výskyt i počet osob nakažených boreliozou a encefalitidou, které klíšťata přenášejí, zaujímá Česká republika suverénně první místo v Evropě. Na druhou stranu ale většina českých a moravských domácností spotřebuje jenom jedno – v tomto případě nedostatečné - balení tohoto přípravku za rok.

Mezi odpuzovacími prostředky proti bodavé chamradi pak v nejčastějším použití vede Off! se 35,7 procenty (má také nejvyšší podíl obranné látky, viz Test DNES), následován repelentem Diffusil s 15,2 procenty výskytu v našich domácnostech.

Pokud se tedy chceme klíšťatům – ale u vody třeba i komárům, proti nimž používáme Autan – bránit, je nejlépe používat repelenty. Ty působí zhruba čtyři hodiny, takže jsou na procházku lesem v podstatě dostatečnou ochranou. A také dostatečně vyzkoušenou. Například OFF! vznikl jako produkt amerického armádního výzkumu v rámci ochrany vojáků v močálech a bažinách po druhé světové válce. Obsahuje – společně s dalšími repelenty - látku DEET, která aktivně působí na receptory hmyzu a odpuzuje ho. OFF a DEET byl na světě aplikován již 8bilionkrát. Přesto – zdá se – je to málo, protože borelioza a encefalitida lidi stále ohrožují. Přitom stačí tak málo. Aplikovat repelenty v lese a u vody můžeme v klidu přímo na oblečení. K dostatečnému odporu hmyzu by to mělo stačit.

Klíšťata v posledních letech udělal na člověka jeden velký podraz. Nenajdeme je totiž jen v lesích a na loukách. V poslední době se objevují i v zahrádkách a dokonce i v městských parcích. Tedy i na místech, kde se dříve tato havěť vyskytovala jen sporadicky. Nebezpeční parazité dokonce putují i do hor, do nadmořských výšek, které pro ně dříve byly v podstatě nepřekonatelné. Proto u nás přenášejí nejen klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu ale také tularemii a Q-horečku. Z těchto nákaz jsou pro člověka nebezpečné především první dvě.

Odhaduje se, že u nás je borreliózou promořeno až 20procent klíšťat, encefalitidou kolem jednoho procenta. V ohniscích těchto nákaz je samozřejmě tento poměr vyšší. Takovým oblastem je proto dobré se raději vyhnout. V České republice jde především o jižní Čechy a obecně okolí Vltavy a Berounky. Kromě toho se za vysoce rizikové označují některé části Jeseníků a Českomoravské vrchoviny.

Klíště

Klíště obecné je – v případě samičky - dlouhé 3 až 4 milimetry, sameček je trochu menší, měří kolem 2,5 milimetru. Hladové klíště sedí na konci větve nebo jiných vyčnívajících místech s předníma nohama šikmo zdviženýma do vzduchu. Přiblíží-li se oběť, spadne na ni a zakotví se pomocí ozubeného hypostomu v její kůži. Klíště dokáže takto čekat a hladovět i déle než jeden rok. Klíště obecné není jen parazit sající krev, ale může také přenášet nebezpečné nemoci – lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu.

Lymeská borelióza

- (někdy též lymská borelióza) je infekční onemocnění poprvé popsané z městečka Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se nepříliš specifické příznaky jako je horečka, bolesti svalů, únava. Tyto chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech. Pokud onemocnění zůstává neléčeno, tak postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. V počátečních stádiích bývá účinná léčba antibiotiky.

Klíšťová encefalitida

(označovaná také jako klíšťový zánět mozku) je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Obecně lze říci, že nemoc probíhá hůře u dospělých než u dětí. Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty nebo (ve druhé fázi) těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění či snížení intelektuálního výkonu. Relativně účinnou prevencí je očkování. Jedinou léčbu představuje podpůrná léčba (vitamíny a léky tlumící sekundární projevy nemoci) a klid na lůžku.

MUDR. Svatopluk Svoboda

Chytrá Žena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
	Poslat emailem		Přidat na
	Vytisknout