Zdravotní pojištění při výdělku souběžně s podporou v nezaměstnanosti

OTÁZKA TÝDNE:

Jak je to s možnostmi výdělku souběžně s podporou v nezaměstnanosti a registrací na Úřadu práce? Platí se z příjmu zdravotní pojištění?

ODPOVĚĎ:

Stát je plátcem pojistného na zdravotní pojištění mimo jiné i za uchazeče o zaměstnání po dobu, po kterou je v evidenci Úřadu práce. Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je možné i při výkonu výdělečné činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, kde měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Stejně tak je možno pracovat na základě dohody o pracovní činnosti, pokud zde polovinu minimální mzdy nepřesáhne měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší. Pro rok 2018 je minimální mzda 12 200 Kč, takže výdělek či odměna nesmí přesáhnout částku 6 100 Kč (jedná se o hrubý příjem). Ale pozor: v případě výkonu více činností se pro účely splnění této podmínky všechny měsíční výdělky sčítají.

Kdo uvedený finanční limit překročí, stává se běžným zaměstnancem a nemůže být nadále registrován na Úřadu práce. Stát za něj proto přestává platit pojistné na zdravotní pojištění.

Uchazeč o zaměstnání, který vykonává zmíněná tzv. nekolidující zaměstnání, sice nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může však být registrován jako uchazeč o zaměstnání. Pro zařazení do kategorie pojištěnců, za které platí zdravotní pojištění stát, není podstatné, zda je podpora v nezaměstnanosti pobírána, podstatná je evidence na Úřadu práce. Tato zásada se samozřejmě vztahuje i na nezaměstnané absolventy škol – často nemají nárok na podporu, protože nesplňují podmínku tzv. předchozího zaměstnání (za poslední 2 roky alespoň 12 měsíců zaměstnání s účastí na důchodovém pojištění), ale mohou se zaregistrovat jako uchazeči o zaměstnání a stát za ně bude platit pojistné na zdravotní pojištění.

Uchazečem o zaměstnání s nárokem na platbu pojistného na zdravotní pojištění státem tedy můžete být, pokud vykonáváte výdělečnou činnost, kde měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Připomínáme raději, že od října 2017 si již (podle novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) při evidenci na Úřadu práce nelze přivydělávat formou dohody o provedení práce, a to bez ohledu na výši výdělku.

Ze zaměstnání se odvádí pojistné na zdravotní pojištění vždy, z dohod o pracovní činnosti tehdy, když příjem přesáhne částku 2 500 Kč měsíčně. Má-li tedy uchazeč o zaměstnání evidovaný na Úřadu práce příjem ze zaměstnání (včetně DPČ s příjmem nad 2 500 Kč), odvádí za něj zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění. Protože zároveň hradí pojistné na zdravotní pojištění stát, nevztahuje se na daného zaměstnance povinnost dodržet zákonem stanovený minimální vyměřovací základ, kterým je minimální mzda. Pojistné se odvádí ze skutečného výdělku.