K napsání těchto pár řádků mě vedl dnešní oběd. Měl to být skvělý ostrý gulášek. Miluji guláš, a čím pikantnější, tím lepší. Cibule musí být stejně jako masa, a dost česneku.

Tak dnes stojím u kuchyňské linky a loupu cibuli. Byla levná, mám jí dost. Je zdravá a navíc jsem někde i četla, že přispívá k hubnutí. Když mám již dost naloupáno, dávám se do krájení. To nemusím. Vždy brečím a slzy mi tečou, navzdory všem babským radám, jak tomu předejít, po obličeji. Ale dnes nic. Krájím a krájím pěkně na kostičky, ale ani slzička. A tak jednu tu kostičku zkusím. Nic. Ona ta cibule ani cibulově nechutná. Je to jen taková hmota, cibule bez cibule. A tak oloupu ještě dvě, aby výsledný guláš za něco stál. A dám tam víc česneku! Ten byl taky v supermarketu levný.

Když ho loupu, nadávám, proč ti kluci šikmoocí, kteří jsou dnes jediní, od kterých se dnes už česnek sežene, to tak přehánějí s maximalizací. Vzpomínám na náš česnek, který míval tak pět, šest stroužků, a loupu malé stroužečky, těsně narovnané v paličce.  Stroužky, které taky nepálí a po česneku voní pramálo. A tak jsem výsledek dochutila pepřem a dalším gulášovým kořením a nakonec jsme si stejně pochutnali.

Ale dohání mě to k myšlence, proč v našich obchodech už nemáme kvalitní českou zeleninu. Máme oranžová rajčata bez rajčatové chuti, okurky ze Španělska nebo jiné tramtárie…
Už chápu, proč můj táta si ještě nechává zahrádku. Ten jeho český česnek, ten za to stojí!

Ale to chápu jen do chvíle, co můj taťka zdrceně dorazí, unavený z cesty na kole, ze zahrádky. „Ukradli mi česnek!“, říká místo přivítání. Ano, taťkovi všechen česnek na zahrádce vytrhali. Už se nekrade zlato, peníze a elektronika, nebo lépe řečeno, kradou se pořád, ale přibyl i nový artikl. A sice zelenina! Naše kvalitní, česká zelenina, kterou v českých obchodech dnes již nekoupíte.

Papriky taťka nepěstuje už dávno. Míval s nimi úspěch. Krásné červené kapie prosvítaly přes poloprůhlednou fólii jeho fóliovníku. Lákaly pohledy. Bohužel i zlodějů. Jednou si tam na ně zašli, a od té doby tam chodili pravidelně. A tak je taťka přestal pěstovat. Teď do seznamu přibude i česnek.
Na třešně lezou místní kluci, kanadské borůvky ukořistí špačci.

Tak nevím. Vyplatí se dnes ještě zahrádka? Musím si pomalu zvyknout na levnou necibulovou cibuli, nečesnekový česnek a oranžová rajčata bez chuti. Smutně vzpomínám na doby, když jsme se sestrou jako holky jedly rajčátka přímo ze záhonu a šťáva nám tekla po bradě. I můj syn si ještě takto pochutnával. To už ale patří vzpomínkám…

pegonela - čtenářka
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout