Zima prověří odolnost dětské imunity

Na podzim se nejmenší děti poprvé dostávají do kolektivu, ty větší se do něj vrací po prázdninách. Toto období je však kromě nových vjemů a zážitků také velkým náporem na jejich imunitu. Dětský kolektiv je totiž „rájem“ pro šíření nejrůznějších infekčních nemocí. Když se k tomu přidá sychravé počasí, které se s nastupujícím podzimem a zimou ohlašuje, dostává imunitní systém řádně zabrat a nemoc může propuknout snáz.

Proto bychom v těchto dnech neměli zapomínat na imunitní systém, který je třeba již nyní chystat na tradiční  zátěž. Nápor to bude zejména na děti.

Imunitní systém člověka se nejvíce rozvíjí v kojeneckém, batolecím, předškolním a školním věku. Každé toto období má své zvláštnosti, a to i v náchylnosti k určitým nemocem. Jak bude imunitní systém dítěte fungovat, je z veliké míry dáno geneticky, zásadní roli ale hraje i způsob života. „Základem pro dobře pracující imunitní systém je výživa, pozorná, ale současně nepříliš přehnaná hygiena v rodině i v kolektivech, v nichž se dítě pohybuje, a také dostatečná fyzická aktivita a psychická pohoda dítěte,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, jedním z nejdůležitějších orgánů pro budování imunity je střevo. „Střevní mikroflóra má zásadní význam pro rozvoj imunitního systému dítěte. K prvnímu osídlení dochází bezprostředně po porodu. Složení naší mikroflóry je ovlivněno kojením a následnou stravou, ve které by neměla chybět prebiotika v podobě vlákniny a probiotika – takzvané hodné bakterie. Ta optimalizují složení střevní mikroflóry, a přispívají tak k obranyschopnosti organizmu, a to zejména při zátěži. Současně mohou probiotika pomoci v prevenci průjmu, jenž může děti při změnách prostředí a ve větších kolektivech častěji postihnout,“ vysvětluje MUDr. Mikolášek. Přirozené probiotické bakterie jsou obsaženy v kysaných mléčných výrobcích či nepasterizovaných ovocných šťávách. Při nedostatečném příjmu z těchto zdrojů je mohou rodiče dětem dodat prostřednictvím doplňků stravy.

Rodiče by měli svým potomkům zařazovat do jídelníčku pravidelně také ovoce a zeleninu – potraviny bohaté na vlákninu, vitamíny a stopové prvky, které přispívají ke správnému fungování imunitního systému. Pro spoustu rodičů je však často velký problém přesvědčit děti, aby jedli ovoce a zeleninu každý den. V období zvýšeného výskytu infekčních nemocí je to ale obzvláště důležité.

Často se stává, že jakmile je dítěti po nemoci lépe, rodiče je dají hned zpátky do školky nebo školy, protože sami už musí do práce. Nedoléčené dítě ale mnohdy opět brzy onemocní a celá rodina se tak dostává do začarovaného kruhu. „Rodiče by měli pamatovat na to, že je lepší vydržet s dítětem doma o něco déle, až bude zcela zdravé a v plné síle, než celé martýrium absolvovat za několik dní znovu a mnohdy v intenzivnější podobě“, dodává MUDr. Král.
U dětí, které jsou nemocné více jak 6–8× za rok, je již vhodné vyhledat radu imunologa. Ten prověří, zdali se nejedná o vážnější poruchu funkce imunitního systému a případně navrhne další postup.