Tradice vánočních svátků

Štědrý den býval a v některých domácnostech ještě stále je postním dnem doprovázeným řadou zvyků a obyčejů. Dětem se hlavně slibovalo, když vydrží do večera nejíst, že uvidí zlaté prasátko.

Dopoledne se strojil v každé domácnosti vánoční stromeček, zejména tím, co zahrada a dům daly: jablíčky, ořechy, ale také perníčky, cukrovím, ozdůbkami ze slámy. Na špičku stromečku se dávala betlémská hvězda. Odpoledne se dokončovaly poslední přípravy před vánočními hody, které začínaly štědrovečerní večeří.

K bohaté večeři zasedli všichni poté, kdy vyšla první hvězda. Zároveň se rozsvítil stromeček.

Stůl se pokryl krásným bílým ubrusem a jeho nohy se ovázaly řetězem, aby zloději nekradli na poli. Pod stůl se dala miska s obilím. Na stole nesměly chybět houby, stejně jako česnek a med, které měly podle pověsti zvláštní význam. Vedle nich se postavil křížek a také svícen s posvěcenou svíčkou. Nesměl tu chybět ani bochník chleba, který napekly hospodyňky několik dnů před Vánocemi a uložily ho do ošatek. V bohatších domácnostech dávaly hospodyňky k bochníku chleba péct také vánočku. Dávným zvykem bylo zapékání mince do vánočky. Kdo ji při krájení našel, měl jistotu, že bude po celý příští rok zdráv a bohatý.

Štědrovečerní večeře začínala podáváním chleba. Následovala houbová polévka. Všude byl tradičním štědrovečerním pokrmem kuba, který se připravoval z krupek a hřibů s česnekem. Součástí večeře byl také hrách, který se připravoval po staročesku, na sladko. Byl sypaný cukrem nebo perníkem. Na závěr se podával štrúdl, vánočka nebo sušené ovoce. Po večeři vstali od stolu všichni společně.

Hospodář odnesl nejprve dobytku zbytky jídla a poté nadešla chvíle rozbalování dárků. Když skončilo, nastal čas na další obyčeje. Mezi ně patřilo pouštění ořechových skořápek po vodě, louskání ořechů, rozkrajování jablíček, házení střevíce, tahání polínek. Šťedrý den končil půlnoční mší.

Krásné vánoční svátky plné pohody vám všem přeje čtenářka Marta.

Autor: marta

Tento článek také můžete