Moje třetí Vánoce v cizině - v Maďarsku

Když se můj pobyt v lázeňském městečku Harkány v Maďarsku protáhl až do prosince, rozhodla jsem se zůstat tam s mým pejskem až do konce roku. U města Harkány jsou tři velké supermarkety, které tou dobou byly většinou poloprázdné, výborně se tam nakupovalo.
Jezdívala jsem na nákupy nejvýše jednou týdně a v prosinci jsem stihla koupit i věci pro slavnostní vánoční stolování, pár ozdob, svíčky, prskavky a spoustu dobrého a kvalitního kuřecího i krůtího masa, výborný dort Tiramisu jsem si objednala v jedné albánské cukrárně. Vše jsem si v klidu připravila pro Štědrý den jako dříve vždy doma - jen jsem ještě přikoupila lojové koule pro ptáčky, abych je mohla rozvěsit na kolem stojící stromy.

Taky ještě slunečnicová semena do ptačí budky na zahradě, dostatek psích konzerv i pro vychrtlé a věčně hladové pejsky sousedčiny, mrkev a hodně jablíček do krmelce, který byl postaven uprostřed malého lesíka, jenž patřil k domu a chodívaly tam v noci srnky. Den před Štědrým dnem jsem ozdobila nejbližší smrček zakoupenými i mnou uháčkovanými ozdobami a prskavkami, připravila jsem salát a obalila drůbeží řízky. Protože bylo stále pěkně a na slunci +18°, se všemi třemi pejsky jsme v ten krásný den absolvovali dlouhou procházku v národním parku, který začínal hned za humny a táhl se spoustu kilometrů podél maďarsko-chorvatských hranic. Po příchodu z dlouhé procházky se už pomalu stmívalo, naplnila jsem mrkví a ovocem krmelec a ptáčkům jsem nasypala dostatek zobání.

Pak jsem všem třem pejskům naplnila jejich misky /u mne má haf vždy přednost/. Ti dva sousedčini chlupáči zhltli svou velkou porci, nežli stačil můj pejsek zbaštit polovinu ze své misky. Jenže on měl denně jídla dost, kdežto ti dva, kteří byli věčně u nás na dvorku, hltavě dojídali i různé zbytky z kuchyně, přidávané ke granulím. Kdežto granulí si ten můj „fajnšmekr“ většinou ani nevšímal, i když ve společnosti těchto dvou kamarádů se  taky občas připojil /tak jako malým dětem chutná lépe v kolektivu jiných dětí/.